Tak pojď do mě

V pravý čas

   „Mí nejvěrnější a nejlepší přátelé, co mě nikdy nezklamali a měli mě rádi…“, napsal si dědeček do ovčí kroniky

Né ten z Liptákova

*

A taky něco o poserproužcích

Zestručněno

Trochu smělé, ale snad Vás to přesto pobaví.....:-) Prosím povídky nemusí být nezbytně realitou a kapr, stejně jako trpaslíci v pohádkách, mohou být jen kulisou. Ta povídka je o lidech a vánocích. Militantním ochráncům zvířat se proto za kapra předem omlouvám:-)

O Rakušanovi

Literární pokus mého prostředního syna

Jáchymovské doly, 50. léta. Inspirováno historií.

7. 12. 2021

Pták, kolibřík a já.

Tonička už toho věčnýho dědkova lození měla plné zuby a tak se raději ze schodů odstěhovala do „sadu“ a líně obdivovala krtka, co se odvážně vydal vyházet pár lopatek hlíny mezi švestkami. Chvíli se zájmem pozorovala pohybující se hnědou hromádku, ale vedro ji udolalo...

V zimní dlouhé noci

Ze švestek si nechával pálit slivovici, která se vůbec nedala pít, i když dědovi a mamince s tatínkem dost nepochopitelně chutnala. Tatínek, ovlivněn indiány a ve větru se zmítajícími teepee, jí říkal ohnivá voda a občas po napití napodoboval válečný pokřik Apačů nebo nějakých jiných rudochů.