Tuto báseň bych chtěla věnovat, mojí kamrádce, která už tu nikdy nebude. :( PS: Není to moc dobré, nemám moc srovnané myšlenky v tuto dobu.

Nebyl jsem na libresu delší čas, protože se mií zatoulala múza. Báseň je věnována Janě D. přítelkyni v USA. Druhá je opět limerick.

na zakázku pro dvě kamarádky, napsáno ve dnech 3 - 4.5.2013

Myslím, že není třeba k této básni něco vysvětlovat. Následující je zase limerick.

První báseň je o přátelství.Druhá je opět limerick

Našel jsem přítelkyni za oceánem, lépe řečeno - našli jsme se. Žije ve Státech již dvamecítma let a ovládá tedy lépe angličtinu než já. Ale přesto se jí mé básně pro ni líbily a dostal jsem svolení, publikovat je zde na libresu. Zachovala si svou krásnou mateřštinu, což se o jiných emigrantech v USA říci nedá. Vím, že básně " šité na tělo " nevzbuzují příliš ohlas, ale přesto bych rád slyšel vaše komentáře. Za nimi následuje zase limerick.

Báseň je mé "náboženské" vyznání a doznání, proč píši básně většinou o lásce a o ženách a pro ženy. Druhá, HOROLEZEC je zase limerick-rýmovačka, odpad, ausšus, zmetek z mé básnické dílny, kterými si ulevuji po tvorbě. básní, jsou-li to vůbec básně.

Věnováno M.M. Báseň má tvar podstavce pro bohyni Šaktí. Hinduistické náboženství nám říká, že v ženě je nebeská bohyně všeho Dobra, Lásky, Matka a družka muže, bohyně Šaktí, jakou si muž může jen přát ale i její druhá, odvrácená tvář jak u římského boha Januse, ničitelka všeho, bohyně Kali. Tato báseň je psána pro první aspekt bohyně Šaktí, pro ženu, která našla svou lásku na internetu také jako já ji našel. Není to ta, pro kterou jsem publikoval některé mé básně, miluje jiného muže a seznámili jsme se zde na libresu- máme stejný osud. Potkali jsme lásku oba na internetu a oba věříme v Boha. A věříme, že On má své nevyzpytatelné cesty i na internetu. Je všude. To nás spojuje také. Druhá je zase limerick, který kdo nechce, nemusí číst. Je to rýmovačka na pobavení, nic víc.

V kategorii není uvedeno zařazení o kamarádství a Marcelka nechce být nazývána jako přítelkyně, což akceptuji. Ač vím, že platonické přátelství, zvláště ve zralém věku, mezi mužem a ženou možné je. Měl jsem zde v NSR tři takové přítelkyně, Němky. Neměli nic proti oslovení Freundin, přítelkyně. Ale akceptuji u každé lidské bytosti to, co si přeje a nepřeje. Myslím, že více anotace netřeba. Protože z legrace píši také limericky a je mi škoda, obětovat na to místo a den pro nová díla na libresu, budu je dávat abecedně jako druhé dílko za každou mou básní - k pobavení. Jako snad každý na libresu, mám své náladové výšiny a propasti a limerick mne samotného rozesměje a přinese uvolnění. Nejsou to básně - jen rýmovačky. Kdo nechce, nemusí je číst.

...napsána na zpáteční cestě z Počátek 2012...¨zapomenuta...nalezena III/2013

na Otázku

Báseň pro Honzu k narozeninám. Potřeboval bych větší jazykový cit na to, abych zjistil, jestli je verš s pantem neskutečně blbý, nebo jestli je naopak briliantní.

(čeština je tak skvělá, že při skloňování běžného slova - rošťanda se dostanu k takovému tvaru, který jsem ještě neslyšela a ani ho skoro nevyslovím) :)

Stává se že některá přátelství dlouho nevydrží...

Pro Churry, vybrala si černou...

Pro vavaoka, vybral si čekání na duhu...

Pro Myšlenku pouhou, vybrala si sluníčkovou...