Přes všechno být spolu...

I po letech...

V pondělí ráno mne vezou na kliniku deo Regensburgu. Chtěl bych poděkovat ještě jednou všem básnířkám i básníkům, kteří vyjádřili přesvědčení, že vše dobře dopadne. Báseň je určena mé lásce, kterou jsem potkal téměř před rokem na internetu. Od té doby vím, že neexistuje jen láska na první pohled, ale i na první slůvko - a ti dva se nemusí znát ani osobně aby vznikla.

napsala a vymazala jsem už asi 7 anotací, takže bez průvodního textu, žádný se k tomuto dílku nehodil :-)

Jeden z mých starších hříšků pro takovou docela malou předjarní inspiraci. I když venku to ještě vypadá na dost tvrdošíjný odpor Zimy vůči podobným změnám. Ale milovat se přece dá i doma v teplíčku, tedy pokud je s kým...

Milovat, tebe je největší štěstí.

*

I když svírá mě bolest, láska Tvá a starostlivost je mi velkou oporou.

Myslím, že poslední z dob Literu co sem dám.. chci jí tady mít.. Jedna z nejosobnějších, z nejrychleji napsaných, celá psaná na kus papíru obyčejnou tužkou s minimem škrtání. Pro mě (z mých věcí) jedna s největší hodnotou..

Berte to třeba jako zaklínání Jara, aby už přišlo...

Rok 2006 Tenkrát to bylo jen na chvíli, pak se sebral a odjel... už nikdy jsem ho nespatřila...ted je v Holandsku..ale píšeme si..zůstali jsme přátelé.

Jedna starší z dob slávy literu :-) napsaná na Vánoce 2010, pro mě osobně s velkým a hlubokým významem. (téma má opět na svědomí Hazentla)

**