West

libour: ST....ale kdeze to je ?

West: Bastet: Děkuji, že jste opět zavítala, moc si toho cením a vážím. Určitě paradox, jsem rád, že se báseň líbí. :-) Ještě jednou děkuji.

LUKÁŠ WEST ŠPRTA

West: ttragelaf: Děkuji Ti, kamaráde. No, to neklapne, kéž by to šlo. :-/ Děkuji Ti, že jsi zavítal a četl, moc si toho vážím.

LUKÁŠ WEST ŠPRTA

ttragelaf: tebe taky zradil svět
něco mu provedem
zastavíme ho !
st

Bastet: ..úpadek hlubin..zajímavá metafora (nebo možná paradox?) Líbí se mi konec básně, avšak slzy pro mě bez přívlastku tiché.

West: Špáďa: Děkuji Ti, Špáďo. Je to pro mě opět velká čest, že jsi zavítal a věnoval svůj komentář u mého staršího dílka.
Téhle básně jsem si vážil opravdu dost, já v ní vidím "to něco", co v jiných ne. Taky ji mám v almanachu z poeta.cz a psanci.cz, ale to jen tak na okraj. Děkuji za Tvou návštěvu, moc si jí vážím.

LUKÁŠ WEST ŠPRTA

Špáďa: Moc pěkné, byť o bolesti,
když si srdce cestu klestí.
Pro tvé nové a opět šťastné zítřky.

West: René Vulkán: Děkuji za zastavení, strašně moc si ho vážím a cením. :-) Děkuji ještě jednou.

LUKÁŠ WEST ŠPRTA

West: Bastet: Děkuji za rozsáhlý komentář. Když jsem psal tehdy před těmi čtyřmi/třemi lety tuhle sbírku, kde píšu o bývalé Lásce, tak to bylo zrovna nejčerstvější a já byl toho více, než plný. Tehdy jsem psal tak, že jsem vzpomínal na to, co mě štvalo nebo naopak mrzelo. Přitom jsem si pouštěl písně na piano od Sebastiana Larssona, které mě dějově strhávaly a já psal, psal, psal.

Děkuji za vypíchnutí toho, co je pro Vás nej. Moc si toho vážím a cením. Znamená to pro mě opravdu moc. Ještě jednou děkuji.

LUKÁŠ WEST ŠPRTA

Bastet: Směska patosu a pocitů, ale přece jen - vyzobla jsem si z tohoto textu dvě hrozinky:
přísahám
dvakrát a dost
přes ledovou poušť

a

loučení
po malých kapkách
přetrvává v nás..........tohle se mi obzvlášť líbí. Dodala bych: Loučení po kapkách nejen přetrvává, ale hnisá a bolí. S loučením by se to mělo mít jako s náplastí - strhnout, fňuknout a zapomenout na bolest.

René Vulkán: prostřední 3 sloky jsou super

West: libour: Ahoj, KAMARÁDE, PŘÍTELI, BÁSNÍKU. To mě moc těší, že Tě má stará báseň uchopila za mysl. To je ten největší dárek od čtenáře. To, když přemýšlí nad autorovými verši, smyslem, obrazovým propojením. Děkuji Ti, že jsi zavítal a věnoval jsi svůj drahocenný čas.

LUKÁŠ WEST ŠPRTA

libour: ST zamyslelo mne tvé dílo ....

West: libour: Děkuji Ti, KAMARÁDE, PŘÍTĚLI, BÁSNÍKU. Moc si vážím Tvých věnovaných chvil četbě. :-) Ještě jednou Ti moc děkuji.

LUKÁŠ WEST ŠPRTA

West: Mario de Janeiro: Zdravíčko, mnohokrát Vám děkuji za Vaši návštěvu nad mým starých dílkem. :-) Moc si toho vážím, opravdu to pro mě strašně moc znamená.

Pozor, všechno bylo prohrané, co leželo v kalu hřejivě bouřlivých nocí. Hold, i tak to bývá. Ještě jednou Vám moc děkuji.

LUKÁŠ WEST ŠPRTA

Mario de Janeiro: ještě že mrzlo za hřejivých nocí...jinak by se to nedalo přežít..ST!

libour: život mi zatřepal
se srdcem a vírou.........ST

West: libour: Děkuji Ti, KAMARÁDE. :-) Moc si toho vážím.

LUKÁŠ WEST ŠPRTA

libour: ST...

West: ttragelaf: Děkuji za zastavení a věnovaný osobní čas. No, já si tohle myslím pořád, že výběr rtů se nevyplácí. Ale nechme to být. Ještě jednou moc děkuji za zastavení se.

LUKÁŠ WEST ŠPRTA