Levandule

básněnka: Nikdo není ostrov

Kajuta: Plná ušlechtilých myšlenek.

Květka Š.: Mně taky...ST

vanesa: Mně se líbí:-)

ST

Petra: Pro mě hodně silná a citová báseň, až mě zamrazilo v konečcích prstů, od hlavy, až k patě.

G.P.: Snad se jednou stane
ten zázrak,
že věci všední
a samozřejmé,
nebudou mít příchuť
zázraku...

G.P.: Jsi malá holka,
co svoje sny tu spřádá
a máš ráda,
děti,
svět
i neřáda
(tedy mně)...
:-)

Severka: Právě na mě svítí z venku sluníčko, aspoň na mě stín z tvé básně nemůže, i slunečnice občas se smutku kloní hlavu...jsem ráda, že tuhle báseň čtu až poslední...vím, že už je ti líp...*

Severka: Ta je hodně silná, mámovská...

Severka: Největším štěstím je někoho takového mít, stát vedle sebe, držet se za ruce - v oblacích, ve světle, na dně propasti, v temnotě.

Severka: In vino veritas...důležité je však dávkování :)

Severka: Myslím, že to básněnka vystihla přesně :) Mám tě ráda!

Severka: Tak znova ladíte na duhu, to je dobře :)

René Vulkán: je to tak, kurnik je to tak

Kateřina: ... zítra, pozítří... a pak navždycky...

jc senior: matka pere, žehlí, vaří
srdce jako kladivo
otec, zmožen kanceláří
zajde z práce na pivo
:-(

básněnka: jsi vše ...čím chceš být

básněnka: všechno je zázrak...i syn

labuť: Máš v sobě naději, světlo a víru v líp... jsme stejné Levandulko...

labuť: Myslím, že dlaně Tvé i duše
jsou plné lásky pro vše
nač pomyslíš a kde hřát chceš