Lilith

Lilith: vavaoko: Děkuju moc :-)

Lilith: Bomejka: Díky za tvá slova moc :-)

Lilith: ttragelaf: Díky za tvou parádnost :-)

Kajuta: Obří bublifuk na HODNĚ velikánské bubliny. :)
Se kterými by vítr zatáčel do koutů a uliček, nebo je zvedal a ony letěly a udělaly plop a pak se jedna třeba rozdvojila na dvě menší. A ta jedna by jsi mohla být ty a přeskakovat přes ty kvítky. :)

Na nádraží květin, kde se lyžuje bez lyží a nastupuje na vůni, kde se vrací úsměvy, které se třeba mohly i trochu poztrácet. :)

vavaoko: Já mám pouhé ST

Bomejka: Už tě vidím Lil,jak skáčeš slalom mezi pampeliškami, s lokýnkami z mořských koníků,
soudci jisSTě zapomenou, proč tu jsou a s tebou
si zazpívají jen tu tvou:-))

ttragelaf: VYKLIĎTE
soudní síň
..oudní síň
......dní síň
.........í síň

.............ň

Lilith: Ringo: To, co díš, je skoro fakt, s Ringem v jedné jeskyni by byla aspoň parádní sranda ;-))
Díky moc :-)

Ringo: „kutálím se sama v sobě a kolem sebe dokola“

Já to vím už dávno, že seš pěkně vykutálená.

A s tím pravěkem bacha, abych tě tam nebacil kyjem po hlavě a neodtáhnul do své jeskyně… ;-)(

(No, teď mi došlo, že by to vlastně pro tebe byla velká výhra.)

Lilith: Tara: Chci žít a šťastná být, Taruško... to je celé... a děkuji ti moc :-)

Tara: RadoST z bytí jsi dobře vyjádřila...

Lilith: Kajuta: Díkuju moc, je to můj malý veselý protest proti soudcům lásky a taky mého zdraví, nehodlám se vzdát... však víš ;-) ta muzika mi dala sílu... ani nevím proč, prostě tak... ;-) a hudba 80tek mne vždy hezky a barevně nabíjí ;-)

Kajuta: Osmdesátky v rytmu pampeliškový sukní zní fakt náramně. :-)
Lokny z mořských koníků - to jen tak nikdo nemá. ;-):-);-)

Vrátím se ještě :-) Na rozverné dílko :-
ST a Z

Lilith: S radostí děkuji i všem schovaným :-)

Lilith: Květka Š.: Zářím díkem moc :-)

Lilith: vavaoko: Děkuji moc, můj věrný čtenáři, mám radost :-)

Lilith: Bomejka: Kdyby se i to nezdálo moc dlouhý, přidala bych i jiné potvory hihi... Děkuji moc :-)

Lilith: Květka Š.: Květuško, děkuji ti mocinky moc :-)

Lilith: Kajuta: Jo, milý Kajuťáčku, origami věže mi naskočily v představách v tak krásných tvarech, až jsem sama žasla... ulice do sebe stočená je záhadou i pro mne... hihi, raději se nebudu dál rozepisovat, prostě cokoliv, co se vymyká realitě je mi domovem... ty mi rozumíš... ;-))
Děkuji za návrat, mám radost :-)

Lilith: Tara: Děkuju moc, někdy mám představy schválně vychýlené, neb mám ráda neobvylosti, tam je mi nejlíp... hihi :-)