Bambulka

Bambulka: Paulmatthiole: Matthi, tak to tady určitě zůstane, ptz je moc hezká ;-) /a o svou hlavu se neboj :-)/

Bambulka: zvířenka: Hazentla: Holky, vy si teda ale notujete ;-) To bys ani nebyla ty, dvojče moje, viď? Ticho a symfonie na bolest ... krásně řečeno. A Hazi? Fíha ...jsi bojovná jako Vlasta ;-)

hašlerka: Je ticho,
už nehraju,
chybí mi druhý hlas

Nádherné....ST!

Paulmatthiole: Bambulka: pokud se líbí a hlava mi zůstane na krku... tak sem prostě patří :-)

Bambulka: gabkin: Víš, Tvůj nadhled mohu jen tiše obdivovat, básníku života...
A k té "převlečené do práce"..? Jejky, jen ať Tě prožene :-). Bo znáš to, bez práce nejsou koláče a láska prý žaludkem prochází, tak to máš dva v jednom, hi, hi ;-).

Bambulka: Paulmatthiole: Matthi, určitě neutrhnu ;-) Krásná ... a chladný kov a k tomu předposlední sloka .../a celkově její rytmus a zvlněný smutně slaný tón/ jsou úžasné ... děkuju, nevím, čím jsem si tu krásu zasloužila do komentu, ale velmi mě to těší ;-)

Paulmatthiole: Snad mi neutrhneš hlavu kvůli pár veršíkům... napadla mě v Kodani při pohledu na jednu sochu.

Sedící Malá mořská víla
z pohádky Hanse Christiana
coby ztělesněná lásky síla
hledí k obzoru, zadumaná.

Co na tom, že je z kovu
chladného jako v zimě led;
příběh její si řekne znovu
každý, kdo z moře se vrací zpět.

Sedí tam sama na kameni,
vodou jej příliv omývá;
Slunce ji hladí po rameni,
když síly své již pozbývá.

Hlasy racků jej doprovází
a noc obestře už svět;
s přispěním Víly bez nesnází
vyhneš se údělu jejích běd.

zvířenka: Ale láska neodchází, jak už pravila Hazi,jen se na chvíli skryje,upozadí..před tím,co jakých pastí přestav jsem ji zas ponamáčeli..
Já to tedy drahá Sijanko chápu jako že ta vzpomínka,ten proces,který se nezalil a zhynul..
Každopádně...je TICHO nejlepší hojivou symfonií na bolest..

Hazentla: Láska ale zůstává..lidi odcházej... jenže.. lidí je na světe dost :)

gabkin: no tak jo, kafe jsem dopil, myšlenky uspořádal a poté co jsem pochopil, že ti neodešel nikdo blízký, jen že jsi v předvánočním blázinci, při úklidu někam založila lásku.... se mohu věnoval dílku samotnému.
smutný - hezký - a skvěle by se podle něj soustružilo na kopírovacím soustruhu podstavec pod kytky.
a co se týká lásky... ty si stěžuj...... mě se převlíkla do montérek a hodlá mě propotit triko!

Jan Šoller: VŠECHNO NEVYPRCHÁ, jako Láska k jedné ženě, k muži a prostě se někdy i někomu jednoduše zadaří.Hezké.

Berenika: NO ano, máš samozřejmě pravdu. Též si přehrávám některé videoklipy svého života a ty DVD jsou již notně vyklechtané....krásné vzpomínky!

Kateřina: Někdy je těžké žít přítomností, když minulost se nechce vzdát, pluj, lehni si na dno loďky a zavři oči, slunce hřeje, vítr ti hladí tvář... a už je to lepší, ne;-)

jc senior: zpívám píseň o nevěře
o láce, kdo mi ji vzal?
prázdné veslo na galéře,
obehraný recital

Verena: okurky vyčpělé časem
a k tomu zima
na takovou básenku
se nezapomíná...

Maryje...: moc pěkná...

šuměnka: vzpomínky jsou v tom nevinně
ten pohled na ně - jak se nám to hodí...

buď chutnají jak ragú na víně
a nebo pachuť přináší a plodí...
buď voláme je, to když nejsou k mání
a zaháníme, když se vplíží s tmou

vzpomínky jsou v tom nevinně má paní
pojď, ať Tě dneska jemně obejmou...

drsnosrstej kokršpaněl: Vzpomínky jsou prevíti
od devíti k devíti
leckdy jsme z nich hotoví...

Ale žijem buď jak buď
budoucnost je jako chuť
-
na vánoční cukroví :)

umělec2: Je dobré, že jsou tam ty vysvětlivky - pomůcky tak to chápu i já ...

Bambulka: ... děkuji znova ... za všechna přátelská slova ... a jsem ráda, že tady v komentech veršujete ... je to jako doma, jako na starém dobrém modru ... vlastně na novém modru, ale jako za starých dobrých časů ;-) ... tudíž - dík znovu -pětce velkých bratří :-)