Kozoroh1

Kozoroh1: tulkava:
A básník slovy vytetoval
na duši obraz touhy své,
snad krásné sny, co tajně snoval,
jsou tím, co též Ti blízké je...;o)

Kozoroh1: Rezina:
Tak užívej si onu vůni,
než vale dá Ti snový svět
a Ty zžíš smutek jen jak trůní
nad životem Tvým řadu let...;o)

Kozoroh1: vavaoko:
Když jisté v nejisté se mění,
člověk si jiných věcí cení,
zvláště když co bylo již není
a jenom smůla zuby cení...;o)

Kozoroh1: labuť:
Máš pravdu, milá labuti,
láska je křídel mávnutí,
však někdy rozzuřený roj,
co přináší jen nepokoj

a srdce ve dví puká hned,
když smutek ovládne náš svět,
scénáře chmurné pak i sám
co život zrežíruje nám...;o)

Kozoroh1: zelená víla:
Díky, panenko zelenkavá,
co bosa tančíš po lese,
kozoroh nátura je hravá,
když múza kolem mihne se...;o)

zelená víla: i mně se dostala pod kůži...

labuť: I láska jak mihnutí křídel
může mít sílu roje včel
A srdce ve dví rozpáře
když smutek píše scénáře

vavaoko: Když jisté v nejisté se mění.. Líbí se mi to celé. ST

Rezina: Zůstalo po ní sladké ticho
A ještě voní
ST

tulkava: pouhé ST

tulkava: ST....dokonalé verše a rytmus...

tulkava: nádhera.....dostala se mi pod kůži.....

Kapka: Moc se mi líbí!
ST

LiJ: vau

Kozoroh1: nejsembásník:
Ale, kdopak se to přišel podívat? Nepíšu to pro STčka, to snad už víš!
Popřej za mne maličké k svátku.;o)))))))

nejsembásník: ST je málo ... ale víc jich nejde

WAYWARD: ...**

Kapka: Ano... ST

básněnka: řekla bych jen ... že je krásná***

tulkava: nádherné vyznání...