básněnka

Tomáš: Smíchovský Anděl? Už je to dlouho, předlouho... Dobře jSi To napsala! :-)

básněnka: zelená víla: já v metru dost často píšu.... ale ta poezie byla na výsvěskách... :-)

zelená víla: ty dáš do básně snad všechno... já v metru dokážu jen čučet kolem sebe, jsem tam roztěkaná, neumím si tam přečíst ani noviny :-)) ale nápad je to skvělej, protože číst poezii bude více lidí, když ti koukají přes rameno :-)

básněnka: Mourek:nikdy neříkej nikdy..páč na to možná dojde... kdo ví:-)

básněnka: Květka Š.: až bude jednou souměstí PrahaBrno přijedu k tobě ..to bude jízda metroutálem..jako Brno:-)

básněnka: střelkyně1: tady zatím ustájeni:-)

básněnka: Kars: děkuju..občas všedně i nevšedně ... si čaruju:-)

básněnka: Mbonita: ona ... ta poezie pro cestující, opravdu existuje:-)

básněnka: labuť: každodenní ranní...odpolední ..po setmění..jak kdo jede ..každopádně,nevyzní to doufám fádně,popsala jsem všechno řádně:-)..a děkujuuu

básněnka: Mourek: a byla očkovaná?..:-)

střelkyně1: u nás vyměnili znovu sedla a prší...:-(

Kars: Nevšedně všední příběh

Mbonita: náhodou číst peozii v metru je dobrý nápad...krášlilo by to duše cestujících...

Květka Š.: to já bych musela psát o šalině...ale naši sousedi maji zvonek jako v metru jen říct "ukončete nástup....atd"
ale tobě cinknu ST:-).

Mourek: Tvé dílko mě k přemýšlení nutí,
není kousnutí jako kousnutí.
Vše prchavým okamžikem dáno...
Představím si, jak dnes ráno
(u popelnic - pod nohama břečka)
kousla mě do ucha uklízečka.
Plížím se, co noha nohu mine,
a z kousnutí pocity mám jiné...

Mourek: ..ach jo, když my u nás metro nemáme (zatím).

labuť: Jako by mi před očima běžela ona chvíle a realita všedně-nevšedního dne. Perfektní!!!

básněnka: isisleo: ani se nedivím..ale zase na druhou stranu.. to má něco do sebe:-)

isisleo: :-)))popravdě..jsem ráda, že tohle hemžení..
..u nás není..

básněnka: Marta Valenová: jen pojeď děvče...:-)