mutil» registrace: 27.01.2012 » 63, muž, Kladno
» vzkaz
» děl: 96 |
Komentáře k dílům uživatele :
02.04.2012 - 14:29
Mbonita: to světlo tak láká...
|
02.04.2012 - 14:26
Psavec: ST za všechny můry.
|
02.04.2012 - 13:02
mutil: nejsembásník:
:) Hlavně, že noční vánek má hojivý účinek. |
02.04.2012 - 12:56
nejsembásník: taky někdy cítím, jak se mi křídla připalují,
pak rozum cvakne a rány se zas zhojí ... |
02.04.2012 - 11:09
mutil: Kapka:
Kapičko, děkuji! Za návštěvu i za ono milosrdenství. :) |
02.04.2012 - 10:47
Kapka: Hezké... ST. Taky milosrdně zhasínám a můry nosím ven
pak tancují mně před oknem :-) |
30.03.2012 - 18:36
mutil: Rezina: Paulmatthiole: Mbonita: JuLia: E.T.Jane: Bíša:
Děkuji všem za komentíky. Vskutku asi každý prožil nějaké to střelné zranění. Naštěstí většinou nejsou smrtelná, i když hodně dlouho bolí. Zvláště v pozdějším věku se špatně hojí. Ale to je známá věc, že kde se dítě jen oklepe z odřeného kolene, tak senior může mít trvalé následky. :) Ještě jednou díky. |
29.03.2012 - 17:38
Rezina: A stále se točí ...
Ruleta! Ztratíš ji z očí ... Hned přijde tamhleta A zas lapí tě do sítě Lásko, nemít tě? Holé utrpení! Nad lásku prostě není ... ST |
29.03.2012 - 12:29
E.T.Jane: Toužebné přání,ať nezraní - nezradí.. Někdy to vyjde a někdy máš brouka/kulku v hlavě celý život...proč to nevyšlo *
|
26.03.2012 - 22:40
|
26.03.2012 - 22:11
JuLia: Hlavně aby těch zranění nebylo příliš. ST
|
26.03.2012 - 20:36
Bíša: Není nad empirii...
|
26.03.2012 - 19:18
Paulmatthiole: Musí zranit srdce, ne hlavu :-) ST
|
26.03.2012 - 19:13
|
26.03.2012 - 19:09
Offline.Uzivatel: Jako ze života... moc hezká báseň... ST
|
23.03.2012 - 00:30
|
23.03.2012 - 00:26
mutil: zelená víla: Offline.Uzivatel: Bíša: Paulmatthiole:
Děkuji, jste milí. :) |
22.03.2012 - 19:55
zelená víla: každého blízkého máme v sobě vryti, napořád, i když již dávno není vedle nás..
|
22.03.2012 - 19:04
Paulmatthiole: Inu, lásku nelze z ničeho vytvořit, ani ji beze zbytku zničit... ST.
|
22.03.2012 - 18:54
Petra: Možná byla a možná, že ne. To skutečná láska, sdcí cit, byl Váš osudný břit, kdy malá ranka srdce, přiložena na druhou, nechal stéct spolu kapky krve, tak byli jste možná spojeni... tak byli možná rozpojeni.
|


