zenge

vavaoko: Skvělé. ST

severanka: ...vypadalo to slibně
kor,když jsi jak já z Libně!:-)
ST

labuť: Plachá? Nemyslím...
spíš odkoukala od společnosti,
co všechno se dnes smí...

churry: dostal(a) (jsi) mě...

labuť: Mě z téhle básničky taky... :-(

Mirka Hedbávná: Nebyla marná, ale já si raději vzpomínám na ještě významněji hustší zážitek, ač jsem ho zažít ve svých nácti nemohla. A kéž také na zralá kolena nezažiju! To si přeji.


SPÁČ V ÚVALU

Toť díra zeleně, v níž tiše zpívá řeka,
vlévajíc do travin svůj stříbroskvoucí cár,
kam z pyšných pahorků sluneční světlo stéká,
toť úval se sluncem, jež ztrácí zde svůj žár.

Vojáček bez čapky a s nachýlenou šíjí
spí s ústy dokořán v modravé řeřiše
pod mráčkem, z kterého se proudy světla lijí
až na zem do trávy, kde leží na břiše.

Má nohy v kosatcích, spí, usmívá se sladce,
jak děcko v nemoci, když přitulí se k matce.
Přírodo, zahřej ho, je velmi chladný rok!

S nehybným chřípím spí za rosy, která studí,
spí s rukou složenou na svojí klidné hrudi
a dvěma ranami má prostřelený bok.



Tento text byl zkopírován ze serveru: http://www.cesky-jazyk.cz/citanka/jean-nicolas-arthur-rimbaud/sp
ac-v-uvalu.html#ixzz2EIXlcDuM

Siorak: Ty budeš natuty z národa Švejkova ...

Špáďa: Pěšákům i fešákům ST rovnou z věšáku!

labuť: Ou, tak ta má grády!!! I když modlit se nebudu...

básněnka: na ženu zapomenu až po třetím pivu..však básní... oslovil jsi Ivu... a ta dává ST

Špáďa: Plachá? Jak která...!
Cha-chá!

Mbonita: láska je plachá..:-)

básněnka: je láska snad tak plachá ...spasiteli? ST

churry: umíš

churry: *!* chicht

churry: no comment

churry: ...tuleňovitá...

Květka Š.: někdy je láska plachá
a jindy tlachá a tlachá...ST))

churry: Jooo

Siorak: Bezva.