Radegast

Radegast: Dota Slunská: Nebo... :-)

Dota Slunská: Nebo odvážného.

Radegast: Dota Slunská: Nosíš sukně... ;-) Děkuji.

Dota Slunská: Moc hezký první verš...i celá je pěkná.

Radegast: Dota Slunská: S tím pocitem psaná. Děkuji.

Dota Slunská: Studí.

Radegast: ředitel: Nebudu.

ředitel: Radegast: tak se příště neptej a nepiš.

Radegast: ředitel: To je mi opravdu jedno. Tvůj život, Tvoje myšlení.

ředitel: Radegast: jestli nežebráš a zároveň nešermuješ,
tak se Tě to netýká... To jak posuzují dominikány
by stačilo na knihu.

Radegast: ředitel: No, já takhle lidi neposuzuji. Hezký den.

ředitel: Radegast: no, kdybys byl, byl bys elita tohoto národa,
která žebrá a zároveň šermuje písmem svatým, dobrým
zdravotním stavem, každý den v kostele, dřív mě to přitahovalo,
teď si víc vážím obyč lidí, co třeba pracují rukama a jako
malí byli zvyklí pít kozí mléko...

Radegast: M.A.Rek: Marku...
Děkuju. Opisovat se nemá.

Radegast: ředitel: A kdybych třeba byl?
Co by to znamenalo?

M.A.Rek: Celý vesmír v pohybu,
dmutí mléčné dráhy,
ruka na ní,
snění nekonečné
ňadra mámí,
a ňadra mámí
rety k zulíbání,
v kůži bílé
ty hroty rudé,
a to chvění
v jemné tóny rezonuje
v akordu vesmírném.

ředitel: tolik víry, nejsi dominikán?

Radegast: M.A.Rek:

Radegast: M.A.Rek: Jsem Ti rád inspirací. Ď

M.A.Rek: Ano, děkujeme oba.

M.A.Rek: Je proto veliká záhada
proč ráno našli toho hada
smotaného s hadicí v altánu
mezi sazeničkami afrikánů