Javavia

WAYWARD: ...myslím,že znám**

B-side: zbavila ses špatného a dusivého strachu a to je dobře :) ST

Paulmatthiole: Bez mostů není cesty zpět. ST.

Mbonita: velmi se mne dotkla...svou výpovědí

Javavia: Bíša: moc Ti děkuji, když jsem ji psala bylo ve mne mnoho pocitů...

Bíša: Je to velice silné!!!

Emil Mann: Důtklivě ohraničené a vkusné.

hloubavá: Poutník se zlatou holí?

hloubavá: Ten klid spánku bez šrámů
také bych chtěla mít
a ne se v noci budit
a děsem se pak chvít

Petra: Javavia: Ano, v jisté podstatě ano, ale nadjou se tací, kteří si to nejen neuvědomují, ale naopak jim je to zcela jedno, jdou si prostě za svým, mají svůj cíl a to - bodnout.

Javavia: Petra: Petruško, jsme tady na tom světě jen na krátkou chvíli, a tak si mezi sebou ubližujeme, místo toho, aby jsme si život udělali hezčí.

Petra: Javavia: Ach ano, přestně tak... bolest se pamatuje snad déle, jak věci krásné, snad proto, že lidé by je raději a možná i někteří berou... samozřejmostí. Vím, jaké to je, když člověk ubližuje, znám tu bolest, slova jedová, když srdce a mysl těžkne. Člověk se pere každý den, někdy víc, jindy méně.

Javavia: Petra: děkuji za Tvá milá slova, a přeji hezké velikonoce

Javavia: Petra: díky za komentík, ano, toto si nese každý sám v sobě, a spousta lidiček to zažívá. A slova jsou jak jed, dokáží hodně ublížit. Odpustíš, ale nikdy nezapomeneš.

Petra: Nevím, snad jsem jiná, kdo ví,
jenom slova Tvá mně právě napoví,
nežli poutník, snad Tvář anděla...
... ano, tohle jsem v Tvé básni, já viděla.

Petra: Tvá báseň na mě zapůsobila, myslím si, že je taková ze života a také, že se v ní hodně lidí najde. Má to v sobě něco, co si v sobě nese každý sám... v srdci, v duši... ty v z p o m í n k y    za to rozhodně ST

Javavia: Kapka: díky:-)

Javavia: Kapka: jsem ráda, že přivolala úsměv:-)) Ahojky

Javavia: Kapka: jc senior: Sisinka:
Děkuji za návštěvy a přeji pěkné velikonoce

Kapka: Moc hezké