Kajuta

Kajuta: Kapka: Psavec:

Díky za zastavení u této malé básnicky, mávám :-)

Kajuta: Lilith:

To je velké zamyšlení a já ti za něj, Lil, podděkuju!

Lilith: Kajuta: Kdoví, co všechno je pod námi, tisíce generací jsou všude, miliardy těl lidí i zvířat se pod námi rozkládají, či jsou jen hlínou a prachem, země vše vstřebá, půda je vlastně pozůstatkem předchozích životů a my se půdou staneme také... za tisíce let budeme také součástí země...

Kajuta: Lilith:

děkuju Ti, milé Slunce. Jsem rád, že tě básnička tak zaujala. :) Přišlo mi docela děsivé kráčet po ozvěnách takové historie, městu, které vlastně vyrostlo na ukládání vápníku a že se to odehrává pod kroky, někdy nicnetušícími.

Lilith: Jejda, to je ale město kostnaté... úplně to vidím, skvělé na představivost... i na pocitovost, ta atmosféra tam, až mi mráz i v tom horku cupitá po zádech... parádní dílko :-) Takové já moc ráda, silné, emotivní, strašidelné, temné až lítostním nad těmi lidmi a zároveň šílené... milý poeto, je to skvěléééééé!
ST***+Z a zase žasnu... jůůů ;-) Píšeš skvostně, fakt!

Kajuta: vavaoko: ttragelaf: Tara:

díky za nahlédnutí, poeti :)

Kajuta: byron:

bajonet. :)
Inkoustuju: díky :)

Kajuta: Ringo:

milá paní, lidumilka :) díky za nakuk

Kajuta: Lilith:

díky za zastavení, milé Slunce a za hození paprskem úsvitu, místo majáku. :)

Kajuta: Psavec: Kapka:

děkuju radostně za zavítání do krámku :)

Kajuta: Psavec: Kapka:

díky za návštěvu, milý autorský dvojlístku :)

Kajuta: Psavec: Kapka:

děkuju vám, modrásci a ať vám to hezky s Múzama ladí. :)

Psavec: Hrábnul jsem do strun, výsledek bídný, ale Tobě ST..

Psavec: Jsi skvělý, ST.

Psavec: ST.

Psavec: Zavoněla, ST.

vavaoko: ST

Tara: Zajímavé počtení...ST

byron: hm...a teď si vem, jak luxusně by to vypadalo na tom předloktí vytetovaný...no twl...:-)
ST

Ringo: „Na vlně otáčel se člun
jak domek na kuří nožce“

Vzpomněl jsem si na tu milou chalupářku a filantropku Babu Jagu.