Kajuta

byron: Ano...a popsal jsi to velice zdařile...
ST

Kajuta: vavaoko: Psavec:

mám velkou radost a děkuju, úplně jsem se do toho ponořil. :)

Kajuta: Květka Š.: vavaoko: Psavec:

děkuju vám autoři, že jste se mnou stavili taky do pohádky. Jsou fajn. :)

Lilith: Kajuta: Děkuji za poznání pro mne nového mýtu :-)

Kajuta: Lilith:

Nenakvašeně děkuju, milé Slunce, kotlík byl prý nezničitelný a vycházeli z něj válečníci, kteří už měli dávno odpočívat ve studené zemi. Jediná možnost jeho zničení prý byla, aby do něj dobrovolně vlezl někdo živý..

Mávám :)

Kajuta: Ringo: Tara: byron:

Děkuju ti, milý autorský trojlístku, za pěkné příspěvky k této drobné básničce, posílám po střechách, sakurách, samohonce a dračích křídlech :-)

Lilith: Ó údivu, jak černé ústí rozšklebené, kvašící tmy, magií pro mrtvé spouštěné a kolem břicha rzí a skrz kruhy hlasy zní... tak děsivé, tak poutavé, jak černočerné, jak mrtvé a zoufalé... ale skvelé dílko tvé, překvapivé téma a moc se mi libí ;-)
ST***+Z tajemný poeto... je to sííííííla!

byron: ...už se jenom projít pod rozkvetlou sakurou
parádní báseň!
ST

Květka Š.: ST...pěkně malované

vavaoko: Skvěle. ST

vavaoko: Skvěle!
ST

Psavec: Určitě jo, ST.

Tara: STřechy neomrzí!

Ringo: „Strmost střech pod žlutí tašek
pohádkových pagod svět“
já jsem šťastný v světě flašek,
také u píp zářím hned.
A nad dívkou bez kimonka
vždy zvítězí samohonka.

;-) (žádný pijan opravdu nejsem)

Kajuta: Psavec:

Díky psané na vodu :-)

Kajuta: Psavec:

Děkuju!!

Kajuta: Psavec: René Vulkán:

Básníci, děkuju, hrál jsem si

Kajuta: Psavec:

To teda. Díky za zastavení

Kajuta: ttragelaf:

To je úżasně poskládané. Děkuju :-)
Květinky v kimonech by se tam mohly z fleku nastěhovat. :-)

Kajuta: Lilith:

Děkuju, Ti, ó, milé Slunce, nebesy tisíckrát pożehnané. :-)