Kajuta

básněnka: Ten cejch je pořádně žhavý...ST

vavaoko: Npětí. Čarodějno. Příběh. ST

Kajuta: Verena: Byla to jedna z verzí vzpoury na Bounty, tuším, že už to bylo na tom horkým a zábavným Tahity. =) Těch domorodých kmenů a nářečí musí být asi spoustu, nějak mi to utkvělo. :)
Tak jsem to použil jako základní stavební kámen-jako fasádu jsem nahodil vlastní pocity z nepracovní noci :) a ještě si to umocnil dalšími dojmy z třetího zdroje. A okořenil trochou hudby. :) V.Š.H.E.H.Ochutě. :-p

jantar: joj, nádhera ze záňadří ST

Verena: Kajuta: :-O nikde jsem to nenašla....asi jsi to vyčetl v nějaké knize,ne? No každopádně mi děláš chutě :-D

Kajuta: Verena: Měl by to být delikátní druh banánu, údajně ten nejlahodnější. Zřejmě domorodý název, aneb když Bounty brázdila sladké kouty země. :) Díky za komentář. =)

Verena: Co je to "orai-ab"?? Jinak báseň vplouvá přesně do období máje - času lásky...

René Vulkán: tu úžlabinu mám rád

Květka Š.: to sladké ovoce mezi ňadry chutná....ST))

zenge: ST z času oka kočky

Liška76: Vážně dobré:))Ano do skal a tys ST dostal!

Kajuta: Lota: Díky, Lotičko. :) Utírám si slzy pylový, abych na Tebe viděl, chi chi. :) Nádherný citátek.

Lota: ...
Vůně mají více než jednu podobnost s láskou a jsou i ti, kteří mají za to, že láska není leč jistým druhem vůně, a vskutku květ, který je vydychuje, jest nejkrásnějším ze všech na zemi.
(A. de Musset Zpověď lásky )

...a já, Velikánské ST !!!

Kajuta: krizekkk: To byl úmysl. Děkuju, barde-parde. :)

krizekkk: Jako by tam pochybělo zájmeno, ale líbí se mi to i tak. :-) ST

vavaoko: Líbí. ST

básněnka: voníš mi jak orai-ab...báječná..ST

básněnka: nevím kam migruju...ale nosím s sebou pro tebe v batůžku ST

zenge: ST smutkům
a flotilám rozprodaným
Viktor °)

Kajuta: Jo, je to tak, jednou jsi dóle, jednou nahóře. Dnes vstoupilo v platnost nařízen ad absurdum. My rasa jezdecká se nesmíme sdružovat, bavit se mezi sebou a nesmíme se SMÁT. Tak jsme se na sebe s kamarádem, říkám mu Blonďatej blesk, mračili a cenili vobočí. Správně natažená drška musí přece vypadat. :) Chtěj nás mít vážný, tak budeme vážní. :) Chce to ale hodně sebezapření, páč mě rozesměje každá blbina. :) Možná se prosměju až k minusu a nebudu mít ani na chleba. :)