Kajuta

Lilith: Tedy tomu říkám Krajina s velkým K...
Tobě velké ST

Kajuta: vavaoko: díky za přízeň .)

vavaoko: ST

Kajuta: zelená víla: nejlepší je jít asi s písničkou.. jako ptáček.. ^^ cestou/necestou.

zelená víla: já bych to vědět nechtěla, některé cestičky si člověk vybírá, některými jde automaticky... chci si života užívat dokud mi to bude umožněno a ne se trápit něčím, co bych dopředu věděla.. díky za zamyšlení se...

Kajuta: René Vulkán: Díky za návštěvu, opět něco jiného, na jednu stranu jsem postavil ty ruce a na druhé kontrastuje možná trochu větší dávka syrovosti. .)
Jako když se doplňuje Kráska a Zvíře. :) Snad to alespoň malinko funguje, to nechám posoudit už čtenářstvo, každopádně nikdy nevím sám, z jakého soudku zase poteče příští inkoust. Kdoví. :)

René Vulkán: pro mě je to dost drsný,
neříkám špatný

Kajuta: díky všem.. .)

Květka Š.: pěkný...ST :-)

E.T.Jane: Holinkový
když vlítne mi déšť ze stvolů trav
v podzimním listí do gumák
a umeje hlínu tak akorát
To mám rád :)
Pěkný to máš, za ST :) **

enigman: převratná vlaštovka...zajímavá pirueta...

Liška76: Ale ano i žijící člověk může se STáti sochou a pak musí být na řadě to hřejivé, léčivé z dlaní :))

Taikatalvi: ST!
A jde do záložek. :)

básněnka: jedno slovo...všestranné:-)

Kajuta: Ardina: Citlivé ruce.. taky. .) Díky za besedu.

Kajuta: Lilith: Krásný pohled i cítění.. líbí se mi, jak to vidíš.

Ardina: No v každém případě zanedbané sochy potřebují pomoc od citlivých rukou, které jim rozumí. Tobě ST.

Lilith: Jako socha jsem překvapeně stála, když jsem potkala po x letech kamaráda... a najednou moje ruce ho objímaly a radostí boxovaly a hladily po hlavě... ruce si prostě někdy dělají, co chtějí... ;-)
tvé nevšední fantazii ST

Kajuta: Lota: Si právě někdy říkám, jestli ji není někdy až moc, Lotičko. :) Ale stejně se usmívám a díky za návštěvu. :) A to o té souputnici mi roztáhlo koutky po celé místnosti. :)

Lota: .
a já si zase říkám,
že fantazie
musí být Tvou souputnicí
každým okamžikem
každou vteřinou
.

:)