Kajuta

Kajuta: valerie: taky bych rád viděl očima některých... aspoň na chvíli. :) děkuju

HANKA: Je přímo nabitá láskou,krásné snění..ST**

Verena: Vidím tu bouři, jak láme stěžně
jen báseň - ta dýchá něžně...ST

Verena: Květy ředkve? Ty jsou modrobílé...a tahle báseň pro skvělé chvíle :-)

Květka Š.: ST...to je krásný...

Aiurytjuel: Krásně se to četlo :) Nádherné veršíky :) :)

krizekkk: ST

Kajuta: díky všem... .)

zenge: archaická praskání
magii staroby vonící
po červotočivém trámu
zvolna, nebo spíše rychle nahrazuje
šustot developerských projektů;-(
STbásni tvé magické!

myšlenka pouhá: myslím že komentáře netřeba... ST

zenge: ST

Kajuta: Lugilla: díky za milou návštěvu.. :)

Kajuta: Guanti Rosi: Řekl bych že to jiná dimenze je. Vzácná dimenze odhlučněná od civilizace čím dál hlučnějšího venkovního světa. Tak parádní ticho, moře vnitřního blaha a krásy dá jenom les. :) Díky za návštěvu.

zelená víla: jako by i při čtení ta bílá vyvolávala nádech něčeho čistého.. nebo to tak cítím já, ale pro mě bílá je vlastně takový pohlazení, čistota, začátek, ne prázdno, ale možnosti psát něco ať už nového nebo něčeho pokračování... a v tom je i ten dotek podobný...

Guanti Rosi: Jemně prší, báseň voní po smrcích a já si říkám jestli jsem v nějaké jiné dimenzi ztracená mezi stromy. Potěšilo by mě, vědět, že ano. ST :O)

Guanti Rosi: Dvě družičky hříchem netklé, krásně si řek romantik ve chvíli teskné a upřel pohled v bílý jas, kde oči zapaluje Eliáš a srdce hoří jako vích a z plic se dere vášně vzlyk. ST :O)

valerie: už jen poslední verš by vyvolal reakci, čtu tvoji básničku pořád dokola, chci úplně proniknout do toho nádherně melancholického snění ST

vavaoko: Mám jen ST

René Vulkán: rozvětvená
košatá ve významech,
řekl bych

čtu ji
čtu ji

vzdych

E.T.Jane: Paže bílé jako ředkve,
Ruměncové tvářičky
jak čerstvé ředkvičky
Šibalství za víčky :)
Velmi hezké snění,čtení **