Kajuta» registrace: 09.12.2011 » 108, muž, 99 balÓnků tvaru bublinek
» vzkaz
» děl: 2458 |
Komentáře k dílům uživatele :
30.04.2014 - 16:22
HANKA: Tvá krása slova je obdivuhodná..ST:-))
|
30.04.2014 - 14:58
Aiurytjuel: Achjo. Pořád se nestačím divit nad těmi úžasnými slovy... :-) :-) :-) ST :-)
|
30.04.2014 - 14:54
Ardina: Zdařilá, vtipná, jemná dokonaloST, skoro se nedá věřit, že tohle napsal námořník!
|
30.04.2014 - 10:43
Kajuta: Květka Š.: díky za návštěvu, mávám fialovou pentlí~, okolo pádel ~~
|
30.04.2014 - 10:42
Květka Š.: ST je opravdu málo...:)
|
30.04.2014 - 10:29
Kajuta: valerie: co se někomu může zdát málo, může pro někoho znamenat hrozně moc... třeba jako ta knížka pro děvčátko. .) díky za návštěvu
|
30.04.2014 - 09:33
valerie: prstíky budeš horečně listovat znova a znova, to je pro mě stěžejní verš celé krásné básně, plné nádherných obrazů, ST je málo...nic víc nemám;-)
|
30.04.2014 - 09:31
Kajuta: zelená víla: jsi řekla moc hezky. :) panejo, jak já mám rád ty vaše komentáře. :)
|
30.04.2014 - 09:30
Kajuta: zelená víla: vavaoko: díky vám oběma, máte dar říct to podstatné v pár slovech. :)
|
30.04.2014 - 09:30
zelená víla: Kajuta: tak každý máme tu svou knihu života i občas v dlaních v určitých chvílích držíme sami sebe...
|
30.04.2014 - 09:29
vavaoko: Žít si svůj příběh. ST
|
30.04.2014 - 09:27
Kajuta: zelená víla: děkuju, Evičko, je to báseň fiktivnímu děvčátku, která nade vše milovala knihy a skutečně ta kniha a ona-jako by byl jeden celek, provázela ji životem, zasahovala do něj, když z ní četla svým hlasem a uklidňovala děti v krytu při bombardování... skutečně kniha/život. A není nás nakonec takových víc, i nefiktivních? Co máme svoji knihu života? Nebo život jako knihu? :) Jsem se trochu rozpovídal.
|
30.04.2014 - 09:14
zelená víla: Kajuta: nevěděla jsem,zda chápu správně, také bych řekla sám sebe... ale napsáno krásně, jako vždy u tebe...
|
30.04.2014 - 09:12
Kajuta: zelená víla: ano... díky za shlédnutí...
|
30.04.2014 - 09:11
zelená víla: ...svůj život...
|
30.04.2014 - 08:47
Kajuta: zelená víla: Boží mlýny melou pomalu, ale jednou snad semelou i žraloka... :) který tě ňafne, když zavětří příležitost. jestli oni ti opravdoví žraloci v tom móři nejsou někdy lidštější, než lidi-žřaloci. :) kdoví. a mně to mele a mele a mele. :) i mlýny melou... ale pomaleji. :)
kurzy plávání a příručka: jak přežít v jungli. :)) k tomu je dobrý třeba Mauglí. :)) |
30.04.2014 - 08:43
zelená víla: Kajuta: jo žralokem se může ve vteřině stát kdokoli, i někdo o kom máš zdání naprostého opaku... ale to , že je někdy někde ještě oba potkáme, to jsem si naprosto jistá... no jak se ty kurzy plavání někdy hodí... :-))))
|
30.04.2014 - 08:39
Kajuta: zelená víla: žraloci? na psí granule by asi neskočili viď? snad bychom je nějak odehnali. :) jestli budou mít pera a budou to byrokratičtí žraloci, nebo pojišťováci, tak se naučím plavat i v písku a jakou rychlostí. :)))
|
30.04.2014 - 08:37
zelená víla: Kajuta: jo my budeme na jednom... jo takhle... no maximálně se urve, ale já plavat umím a ty taky... takže co, nic nás nemůže ohrozit, pouze žraloci :-)))
|
30.04.2014 - 08:34
Kajuta: zelená víla: neboj se, na jednom laně se nám nemůže vůbec nic stááááááááááááááááááát... jejda... žluňk... trapná otázka: umíš plavat? :)) Jo, odpověď viz výše... :))
|


