Kajuta

René Vulkán: Moc toho nevím, marná sláva
z mé hlavy furt se usypává
však vnějšek mám jak háv páva
proto prázdná hlava nevadí
vždyť jsou lidi, jasná zpráva
kterým mozek žere tráva
a mají jasno v pořadí

ttragelaf: :-)

Kajuta: Lilith: Tři slova, Slunce Ty víš. .)
Nicméně osobně v tom nevidím extra odvahu, cítit se někdy jako do konkurzu na polednici, to občas bejvá.
Bum ratata, beránku. :)

Lilith: Nemazááááááát, každý pocit musí z vnitřku ven a ty jsi svou odvážností ukázal, že i o smutné a nejisté chvilky v životě lze se podělit... každý je máme a od toho je modro... věř mi... ;-)
ST a schovám si tě pro jiné časy a přání necháme na později, nikdy nejsou na povel... ;-) jsi na sebe moc přísný... bum ratata šupinko... nejsou to bubínky do mysli, ale vlny moře, co omývají spíny...

krizekkk: ST

krizekkk: Jo. ;-)

labuť: Lehce jsem se proletovala a trochu i snila... moc fajn! ST

Květka Š.: ST...

labuť: Báseň se silným vnitřkem!

René Vulkán: brrr

řeka: když slova schází, úžasné dílo
ST*

detektor: ST

libour: nemám co bych dodal....ST

Lilith: Pár slovy řečeno vše, nacistické poklady - ukradené, utajené, ztracené, nenalezené, hledané... víc nemám co říci... snad každý ví... a lidské mýdlo... ufff
silné a k zamyšlení
je to zase něco jiného... ty dokážeš skvěle psát o všem... ovšem.
Díky za toto zvláštní oslovující dílo.
ST+Z

Květka Š.: ST...moc pěkné...+Z...

řeka: nádhera! včetně komentů
ST*.

libour: ST líbí

Kajuta: Lilith:
Svět fantazie a vejskajících, salutujících skřítků s pampeliškovými padáky, Ti milá Lil, děkuje za návštěvu, travní gobelín je už rozprostřen, jen se projít. O kousek dál čeká o strom opřená lyra utkaná z pavoučího hedvábí, zahrát na ni dokáže prý jen jediný (ne)smrtelník. Pichláky a koule, ano, oblíbená to geometrie skleněné lodi, kterou možná Lil zmenšená do pidisvěta našla v dokonalé kapce rosy. Naše vlákna se propojila, nad studnami vztyčila svou hadí zástavu. :) Díky za zastavení, vládkyně. :)

Lilith: Medem světa linout se bych chtěla
tak sladké vnímání přírody, lesa, stínu
ve strupkaté kůře schován je pidisvět
snad mravenčích bytostí z pohádek (já je dnes u dubu potkala)
poklady v kaštanech slazené pampeliškovým medem
pichláky, koule zdobené zelenými lístky s hořkým mlékem
vůně rána, světlo budoucího dne, rozvitý květ
kaštanová královna se svými kaštanovými skřítky... kouzelný svět...

studna se našimi dílky dnes nějak propletla.. toť podivně údivné... a já jsem udivena modrobílými řádky, co lze jimi vyjádřit za skvosty, sotva dýchám ve vůni dnešního večera, zastaveného v čase... dík tobě... ;-)
ST+Z :-) Náádherná náádhernost, píšeš čím dál líp, to snad už ani nejde... ale u tebe jo... žasnu :-)

Ringo: Já jsem si zase vzal dominantní bavorskou samičku...

Ani já tvoje dílko a otřesný skutečný případ nezlehčuji.