Kajuta

Kajuta: libour: díky

Kajuta: Lilith:
čtu znova a znova a je to kouzelný. .)
vážku z moře, neboli mořskou vážku si nech patentovat. .)

hezky mi tu melodičníš a smějící se dům vidím živě před sebou. .) děkujůůů.

Lilith: jako vážka v lánu vlasů
rybník je jí mořem
třepotá si křídly v hicu
a sosáčkem láká krásu
druhé vážky za uchem

žlutý dům na kopci stojí
všechno se v něm směje
ukradené políbení
svět se ve Slunci chvěje

jen tak si blbnu, ale tvá báseň je úžasná a kouzelná... :-)
ST+Z

libour: ST ... líbí

libour: to muselo být príma ...ST :-)

Květka Š.: tak takovýho rejnoka mít doma...ST...

vavaoko: Fajnovou věc jsi napsal. ST

Kapka: To je krásné... ST

řeka: tak to bych ti záviděla...
ST.

Ringo: Padl jsem mu do oka,
potěší to od něj vždycky,
milý dárek rejnoka,
něžný rány elektrický. 

pa100r: Poloskutečná, polosnová...

detektor: STabilně dobré....:-)

Lilith: Rejnočí akrobacie, to musí být krása
vznášející se jemnost plachet
také bych si je chtěla pohladit
sametová chvíle, co se jen tak nezapomene
tvým bráškům přeji dlouhý život
a tobě spoustu takových milých zážitků… nááádhera :-)
ST+Z

Kajuta: divoženka1: Aaano. Byl jsem z nich úplně vedle. :) To ještě teď. :)

divoženka1: že by ZOO Lešná ST

Kajuta: moc vám všem děkuju, kdož se stavili. :)

Květka Š.: ST...ano,moc fajn...

jc senior: Ch. Baudelaire - kolikrát mě jeho dílo přivedlo k pokusu o sonet...

Konec dnům je léta, co přichází je chlad,
ostrý řez, to času zná jen skalpel
a v krbu tma, až smutný zbývá apel
zda dosud sílu mám dříví naštípat

Zimy čas, stříbrem do vlasů se vplete,
šeď nudných dnů a marnost, to aniž chcem
srdce chladnoucí se zvolna stává ledovcem,
a marné čekání na dotyk od poupěte

Zkus milovat mě dál, lásko moje něžná
ač podivným již milencem se zdám
když legenda jen zbyla. Ne, to není klam

já ztracený jak v mlze sova sněžná,
vracím se. Zas touha vyzvala mě v let
a znavená rozepjala křídla. Naposled
*

řeka: Květy zla, čtu a mám, parádně jsi to napsal
ST.

René Vulkán: nic jí nechybí (básni)