Kajuta

ttragelaf: v jižním fénu
mihla se a zmizla

zrnko

(na saténu)

Emma Wallace: Slunce rudý rubín, hm, pěkné :-)
ST.

Emma Wallace: KráSné je To ;-)

Kajuta: Emma Wallace: děkuju ;-)

Kajuta: Emma Wallace: posílám láhev s: díky :-)

Kajuta: Psavec: děkuju za zastavení u těch pár not. :-)

Kajuta: drsnosrstej kokršpaněl: pohádky mám rád a vyhledávám je, ale více jejich psanou formu. Je to kouzelné. A vždycky potěší. Díky za zastavení :-)

Kajuta: Psavec: mám velkou radost a díky za zastavení :-)

Kajuta: Psavec: díky za zastavení :-)

Kajuta: Psavec: vavaoko: Kapka: Dota Slunská: děkuju vám, modří poutníci

Kajuta: Lilith: děkuju Ti, milý rozhoupaný oranžový kotoučku, neboli Slunce. :-)

Lilith: Nádherné ladné verše, co se nesou vlnami
loďka rozhoupaná, nohy pěnou zdobeny
plachty tiché pleskání
k lehounké náladě svádí
to zrnko v moři saténovém
jak obraz krásné fantazie... pluje a pluje a pluje... ;-)

NádhernoST veliká a Z k tomu do plachet, milý poeto :-)

Psavec: Smuténka, ST.

Psavec: Zase jsem si pochutnal, ST.

Psavec: Přidávám další ST.

Psavec: ST.

Emma Wallace: S tajemSTvím :-)

Emma Wallace: Krásné, ST :-)

drsnosrstej kokršpaněl: asi tím začátkem ... a asi tím koncem, připomenulo mi to filmou pohádku o Zlatovlásce (a jak je něco pohádkové, je to i příjemně poetické)

vavaoko: Když jsi Kajuta, najdeš proSTě zakletou vílu kdekoliv.