Tara» registrace: 12.12.2015 » 64, žena, Český Krumlov
» vzkaz
» děl: 268 |
Komentáře k dílům uživatele :
24.04.2020 - 22:12
Milena S.: Jo. :-)
|
24.04.2020 - 21:48
Tara: Milena S.: díky, Mili, potěšilo, že se ti líbí... chlapi jedni mizerný:-))/pavoukovití/:-)
|
24.04.2020 - 21:36
Milena S.: :-) ta je super. Hlavně ten poslední řádek. Ten žeru. :-)
|
24.04.2020 - 00:42
|
23.04.2020 - 23:11
Tara: Gándhí: ano, bylo to na mne dost velké rýmovací sousto - chtěla jsem hlavně COSI pro mne důležitého říct:-), díky.
|
23.04.2020 - 23:10
Tara: Psavec: díky, Milane.
|
23.04.2020 - 23:09
Tara: René Vulkán: dobré, vtipálku:-) a dík...
|
23.04.2020 - 23:06
Gándhí: Tara: rytmicky se v básni občas ztrácím, ale ty obraty, nápady a celkové vyznění působivý
René Vulkán: a co takhle ... dopadli mě u BOSCHe ? ;) |
23.04.2020 - 22:39
Psavec: Líbí se mi.
|
23.04.2020 - 22:05
René Vulkán: saranče
vletělo mi do ranče pozvalo si kámoše¨ dopadl jsem uboše* * to my básníci si můžeme dovolit, upravovat slova, vyméšlet novotvary |
23.04.2020 - 21:17
Tara: vavaoko: i tobě děkuju, Očko:-)
|
23.04.2020 - 20:07
vavaoko: Mě to sedlo.
|
23.04.2020 - 18:09
Tara: M.A.Rek: děkuji, Marku:-)
|
23.04.2020 - 18:08
Tara: divoženka1: viděla jsem fotku saranče, zcela omotané v pavoučí síti a pavouka, který si již mne některé ze svých nožek:-) a vyvolalo to u mě asociace, že jsem spáchala báseňku... díky ti!
|
23.04.2020 - 18:06
Tara: MLADÝ BÁSNÍK: díky ti, mladý příteli:-), za trefný komentář, jak vidět, u básniček hledáš, až si pro sebe najdeš.
Dala jsem ji na Libres jako ukázku z doby, kdy jsem se ještě pokoušela o vázané verše a rýmování. Což je asi dva roky zpět. |
23.04.2020 - 18:00
M.A.Rek: Hmmm (obdivné).
|
23.04.2020 - 17:35
divoženka1: Teda ta hmyzí říše je paradní
|
23.04.2020 - 15:22
MLADÝ BÁSNÍK: Do bajky jako útvaru to má svými náležitostmi daleko, ale trochu jsem polemizoval s myšlenkou, že by to bajka být i mohla (s jinými pravidly a vyústěním). Báseň je něžná, melodicky úplná. Personifikace je trefná, člověk hledá tu pravou lásku a narazí na upíra - vždyť jsme přece jen chtěli společně pít vodu života! Jen ta druhá strana mince, kdy toužíme být polapeni do sítí a nechat se zdevastovat (protože si to přece zasloužíme), nás hodí jako návnadu. Na první pohled je to naivní text, ale s prožitkem člověk ví, jaká bolest se za ním skrývá. I když tento typ poezie není zrovna můj šálek kávy, čtení jsem si užil. Díky, nutil mě přemýšlet nad tím, jak to uvnitř mne vypadá a co vlastně chci.
|
20.04.2020 - 19:39
Tara: j.m.: díky, nepřikláním se tam ani tam - nechávám na každém...
|
20.04.2020 - 19:35
j.m.: I to,čemu říkáme zlo,tu má své místo.
|


