..šuplíková a jenom tak..

Monika Nedbalová

Začínalo to jako limerick, ale stal se z toho sonet. Přečtěte si, jaké myšlenky zmítají myslí mé přítelkyně : Ve skutečnosti jsem Drak.... co zatím jen síru pouští... oheň schovává si v houští svých myšlenek.. pak přes slova budu oheň plivat... a pozor kdo bude zasažen... není hasícího přístroje, který měl by protijed :-) JAn Maren :POMSTA JE SLADKÁ ! :-)

..prý poslední..

Našel jsem přítelkyni za oceánem, lépe řečeno - našli jsme se. Žije ve Státech již dvamecítma let a ovládá tedy lépe angličtinu než já. Ale přesto se jí mé básně pro ni líbily a dostal jsem svolení, publikovat je zde na libresu. Zachovala si svou krásnou mateřštinu, což se o jiných emigrantech v USA říci nedá. Vím, že básně " šité na tělo " nevzbuzují příliš ohlas, ale přesto bych rád slyšel vaše komentáře. Za nimi následuje zase limerick.

..a prší a prší jako ty kapky vína..

Z šuplíku Pro vozíčkáře 2021

~~~~(:-)~~~~

Tuto báseň bych chtěla věnovat, mojí kamrádce, která už tu nikdy nebude. :( PS: Není to moc dobré, nemám moc srovnané myšlenky v tuto dobu.

Hynoucí kapka člověčenství v šálku civilizace.

Ochutnávka z druhé sbírky nazvané Hádej, kdo jsem

Napsáno nejlepší kamarádce do sešitu občanské výchovy.

..jo...dobře se mu dařilo..

~~~*~~~~~~*~~~

Tak to vidím já

...

..no to parno ách jo..

věnováno