Lilith

Jak stoletím by proletělo
koníkovo bílé tělo
křídly mávne jako nic
a je náhle pár let pryč
nasedat, letíme a hyjééééé
zastavit čas, obletíme zeměkouli
zas mizíme v dáli, hříva hřeje
s radostnými výkřiky: ádiééééééé!!! :-))
ST+Z :-)

divoženka1: vavaoko: Ringo: Děkuji vám všem velice :-)

Kajuta: Milý modrásku, děkuji, že za zamyšlení ta malá zamyšlenka ti stála a k veršům posmutnělým inspirovala... ;-)

Ringo: Květka Š.: libour: řeka: Milí modrásci, děkuji :-)

Kajuta: Spím...

Kajuta: Úžasné překvapení, tvá noční báseň... ;-) Není zač a děkuji já :-)

Nejdu spát, jen přežívám, nocí bloudím a čítám... umrzám... snad bílý leknín mou loďkou se stane...

křehké a nevídané je tvé dílko, bojím se dýchat, bych ledové dílo nezbořila... dechem tepla ve zmrzlé zemi... snad okna najdeš.... a hvezdy roztajou... ;-)

To je taková nádhera, že opravdu dech popadám... krááááása... exclusivně mrazivé potěšení... :-)
ST+Z

Květka Š.: řeka: Děkuji, milé básnířky ;-)

Kajuta: Vím, že víš...
Děkuji :-)

libour: Ano... Děkuju ;-)

Guanti Rosi: Koule na řetěze táhne spousta z nás...
Děkuji ;-)

Jsou místa, práce, podivná prostranství, kde dýchat se někdy nedá, obzvlášť při pondělku, byť člověk se snaží sebevíc... jak z toho všeho ven? Nadechnout se, nenechat se ovládat a podlehnout chmurám, ano, naše naštvanost nás dnes nějak pronásleduje... byť jsme každý na jiném konci... neskutečné... možná je špatný den... ale je jaro a slunce všechny zlé erinyie vyžene... :-)
ST+Z

Kajuta: Byla jsem v něm, žila, srostla s ním, vpila se do jeho mízy, vrostla mezi jeho kořeny... bytosti jeho cítila... ale jak tohle všechno víš? ;-)

Nádhera...
ST

Perníčkovoňavé ST :-)

Jak ze života...
ST

jsem tvá čarodějka
polib mě...
Každá čarodějka v domácnosti vše podivně stíhá, je krásná, usměvavá, není unavená, vždy plna energie... s čarodějkou nejlépe se žije... že, pánové? ;-)
ST :-)

ST ;-)

Kajuta: Rozjímálkovi děkuji zvláště :-)

Všem mockrát děkuji :-)