paulín

ST.
Básník co povýšil český jazyk na umění.

ST.
Barevná a milá slova.

Ano, pocity tak obyčejné dolehnou
a vzdálí se a plavou si dál, tělo mimo
jen sladká lehkost skoro nic nevážíš
jen se vznášíš prostorem
okolo modro, mlha
a pak malý mžik,
vrátíš se zpátky
a jdeš si uvařit gulášovku.
Mám rád, taky.
ST.
Zajímavý a zážitek.
Prožít spolu.

Nelze nic víc dodat.
Vše už řečeno.
Krásné.
ST.

Za stromy, co padly v Zemi nám
stírám si dlaní truchlivý šat.
To Slunce, vláha skrytá v nich
kácet je byl by hřích.
Každý snad z nás má je rád.
ST.

ST.
Za báseň.
Ne za nevěru.

Zimní vesnická idylka,
kde čas na starém budíku
všem stejně měří.
ST.

Ještě nejsme v hlíně
tak šetři čas.
Dobrá slova.

ST.
Hezká a dovádivá.

Moc hezké nostalgiské vzpomínání
podzimní chvíle, klidný to čas
zanechá vzpomínky nádherné v nás.
ST.

Co víc.
Jen ST.

ST.
Hřejivá a laskavá.

Starý svět odplul v dál
nový si s námi divnou hru hrál
však najdem si cestu svou
a budoucnost stane se naší hrou.
ST.

ST.
Dobrá, ale nikdo není úplně sám.
Hodně štěstí v tomto roce.

Hezká to jistě,
jen do vody v zimě neskákat.
Raděj se jen tulit.
ST.

Na Vysočině
musí být krásně.
ST.

U mě dobrý.
ST.
A kdo je dnes asi tak normální?
Těžko říct.Stačí se podívat kolem sebe.

ST.
Zajímavé podání jakpak kněžna Libuše k
Přemyslovi přišla.

No jo, velké, širé, rodné lány.
Být tam chvíli, pán Bůh s námi.

Skvělé podání širé Rusi.
To ST se dát za báseň musí.

At´slunce svítí po další dny.
ST.