Kozoroh1

jitka.svobodova:
Noc černou růží rozkvétá
den do rudých šel spát
a jeden šťastný poeta
zas může milovat...;o)

staranna: Spíše: Šťastný to muž, pokud se mu podaří splnit, co slíbil!;o)

vavaoko: Díky!;o)

churry: To vypadá jak andílek s rozpjatými křídly! ;o)

nejsembásník:
Černá je barva elegance,
smutek dřív bílé barvy byl,
leč dámě v černém v rytmu tance
závojík těžko tvář by kryl...;o)))

Bastet: Mám ho na mejlíku, chtěli ho poslat, není problém ho přeposlat i tobě, budu-li vědět kam!;o)))
On byl Kamil Lhoták samouk a jeho obrazy jednoduché a dost svérázné. Na tomhle toho bylo asi nejvíc...

Noční motýl ukryt tiše dřímá,
z řádek Tvých teď na mne smutek pad,
s Tvými verši je mi přesto príma,
ač mám v srdci stále noční chlad...

;o)

LiJ: Milé, díky! Fakt! ;-X
Jenže:
Ta šťastná jen v básni žije!
Vivat bujná fantazie,
vivat krásné vzpomínky
na kouzelné chvilinky...;o)

LiJ: Milé, díky! Fakt! ;X
Jenže:
Ta šťastná jen v básni žije!
Vivat bujná fantazie,
vivat krásné vzpomínky
na kouzelné chvilinky...;o)

churry: ;o) ###

labuť:Díky! Byla to fakt síla, ale je to pryč a zůstane jen to dobré, co z toho vzešlo!;o)
Vlastně k tomu přispěla i ta podzimní báseň J@newe na LW. Nevím, zda ji má i tady...Jo, tam jsem to taky dával a vlci- kritici už začali kousat!;o)

nejsembásník:
Ano, slunce vychází,
leč taky zapadá,
s ním se skryje do mlází
i dobrá nálada.

Někdy fakt to síla je,
když zaťuká splín,
snaha dojít do Ráje
krokem kulhavým...;o)

básněnka: Ano, čaj taky!;o)

Kapka: Díky! Jen ty doprovodné jevy moc hezké nebyly...;o)

severanka: Tak neříkej chtěla bych, ale chci a chtěj! Uvidíš, jak blokáda zmizí...;o)

severanka: Následek možná ano, ale ta příčin!;o(
Díky za milou návštěvu...;o)

nejsembásník:
Nacházím nové podněty,
leč jak lidstvo je stará
touha, co o ní píšeš Ty,
když čuba srdce hárá...;o)

básněnka:
Tvých očí barva modrošedá
tu plachou hněď mých očí hledá
a já, nic zlého netuše,
otvírám branku do duše,

křivkou Tvých rtíků náhle zpit,
o Tobě tožím psát svůj hit,
kde místa dost je pro Lásku
i pro pár bílých bělásků,

pro něhu, která počíná
se právě Tvýma očima,
plachost má náhle zvedá krovky,
srdce mé v rytmu Morseovky

koktá své něžné vyznání
a vstříc Tvé touze uhání.
Proniknout chtěl bych pod příkrov
zraků Tvých, byť i beze slov...;o)

Taková něžná dílka já smím!;oX

nejsembásník:
Mamka byla kočička a tatíček drak,
tak mám devět životů a hlav zrovna tak!
Viď, že nejsem zrůdička, když se liším tak?
Můžu ztratit hlavičku celkem devětkrát...;o)

Myšlenky mají toulavou,
vzpomínky kamsi uplavou,
sen krásný v mysli ožívá,
s ní i tvá krása mámivá...

Pod polštářem mám kadeř Tvou,
oděna´s mlhou bělavou,
Tvůj svěží stříbropěnný hlas
mi něžně šeptá: "Jsem tu zas!"

Tahleta noc nám patří jen,
než slunce dosní v růžích sen,
chci jenom Tvoje nyní být,
tak neváhej, pojď si mne vzít!
;o))))))))
Ta Tvoje básnička je prostě nádherná a představa toho nejchutnějšího bonbónku je prostě lákavá...