jc senior

†

věřím tvé zprávě z Liboce
či někde od Sázavy
když srdce k srdci šupoce
který že orgán je pravý...:
**

...zvláštní, kam příjdeš, tam se hned najdou objímající prsty. Taky bych měl vykračovat ve tvých stopách...
:o)
Ale, proč se vůbec divím..?

vavaoko: šuměnka: severanka: s.e.n: Rezina: René Vulkán: Noc17: nejsembásník: Mbonita: Lucijena: Lota: Květka Š.: kasparoza: jita.1965: ivkaja: básněnka:
Všem vám děkuji za účast na mé majetkové skromnosti a zvláště vám, kteří jste dílko přizdobili veršíkem.

prclík první, pátý, sterý,
tvář utírá do zástěry,
je mi blaze, milo, sladce
dík té malé preclíkářce,
a smutná je věru věc
že vyhasla už její pec
**

Večer chutná nevíce s vínem harmonikou a zpěvem.
A nejen na pobřeží...
:o)

znám jej, není žádný břídil
i na Baltu jachtu řídil
jaký div že tímto ránem
na Lipně je kapitánem
o zdatnosti lecos říká
útlý pas kormidélníka
nejedna poznámka padla
o pevnosti jeho pádla
vltavský proud jak jej nes
doplul až zpět na Libres
**

do země a do vzpomínek
tak odcházejí sny a lidé
i ptáků let když ztratí výšku

hrot ženských zbraní na řemínek
skalní hrudi neubyde
když přivine pampelišku

za každým povzdechne země
jen trávník míří do zeleně
**

kam jdou hvězdy a kdo jim zpívá
obejme mě jejich stín?
pár chvil, dnů, let možná zbývá
než k nebesům se proklestím
bez stížností, bez reptání
nesu svoji tíhu vin
to od směru mě neodklání,
vím co říci? spíš nevím...

Ač proklínán, přec v cestu svítím
těm ztracencům, co hledaj flek
a zoufalce dál vedu žitím....
Jsem přítel bláznů - úplněk
**

Anna, poetické jméno
a létu je odzvoněno
**

Jaký odstín vznikne, když smícháš všechny barvy života?
Ten vlk to ví...
**

snad jsem ten strom s láskou zasazený
co láká kosy k švitořivým hrám

strom jarních jív a vůní vlasů ženy
kde kůra vypráví tvůj monogram
**

dnes je opět vyprodáno
v divadle doktora Fausta
princezna hrá na piáno
Kašpárek zdraví "maucta"

rytíř nebojí se draků
Honza opustil svou pec
aby zjistil na jarmaku
čertu že se upsal švec

smutek obrátí se v žert
vzkvetou růže povadlé
hříšníka si odnes čert
na loutkovém divadle
**

uzavřena ve svém smutku
mořským pohlcena okem
bez růže a bez rozsudku
jen smutek tvým bude sokem
**

tvé básně přišli v době pozdní,
s lítostí, že neznal jsem tě dřív
odečítám jen den po dni
bez máty a rozevlátých hřív
**

Noc, dáma ve hvězdnatém šatě
ve volném tanci rozevlátých kroků,
Den, s kapkou kávy na kravatě
a čerstvou kytkou na klobouku

Milenci věční, toužící po setkání
to dopřáno je na pouhých pár vteřin,
v té chvíli krátké se nepolíbí ani
a do společných neulehnou peřin
**

Každý tým má svoji duši. A nemusí to být zrovna špílmachr. Je to osobnost, která dokáže povzbudit, pohladit i projevit soucit. Dá vědět, že nejsem zapomenut. A Tony zapomenut NENÍ!!

hledání cesty k vítězství a víře
vstup branou do proměny
snad znají pergameny
zazděné do pilíře
**

nepřináší štěstí
později či dříve
bohatství nepoctivé
tak do většího rance
bouchnout je větší šance
netolerantní pěstí

hlava vzhůru, plná číš
ve chvíli, kdy nemlčíš
**