čubík

Siorak: ...věčná škoda, že jsem ho tenkrát nevyfotil, ale mobily s fotem nebyly...bylo to několik šištiček pospolu, v krásném barevném provedení a pocházely tak evidentně z útrob, jednoho jediného, psíka chlupatého...

Romana Šamanka LadyLoba: Paulmatthiole:

Jest mým potěšením nad jiné
sedíce na zadní tváři
vyklouzne-li z míst, jež slunce neprozáří
to
co mnohdy slůvky haníme.

Ta úleva, po aktu tomto lidském
jež z hrdla se mi táhle vydere
úměrna je úcpě časem dramatické
kdy člověk
konečně se vysere.

Kapka: Kars: ...však i hovno, jako produkt k živým tvorům nedílně patřící, v poesii nesporně své místo má a tak v mých knihách o životě, mu sekci zvláštní s potěšením vyhrazuji...:)

...vznosná píseň o rytíři, jenž se rty ledovými vzpomínkou se stal...

...dokážu pochopit, Slávi, že řekneš "FUJ!" hovnu obyčejnému, neestetickému a snad i rozšlápnutému, ale říci něco takového na adresu tříbarevného, nejvyšší city estetické povznášejícího výtvoru, to bych od tak citlivé dušinky nečekal...snad jen to, žes na místě samém nebyla Tě omlouvá, protože pak uchvácena tou neskutečnou krásou přízemní, komentář oslavný by zpod tvých prstíků zde splynul...
...neb dílko se na pravdě pravdoucí zakládá, a já spatřiv hovno to, nad všechny hovna světa krásnější, hned večer jsem ve svém domovském šenku vinném, na papír zachytil a tím ho alespoň takto, pro generace budoucí zachoval...

Nachem
hořely nám tváře
když já, osvobozen ze žaláře
jen
tak
svobodnou tě učinil

ta chvíle
vtiskla se do kalendáře:

den, nad který nám už žádný není
dnes došlo
prvně
ke vzájemnému upálení.

...sladké, emotivní umírání s někým, je život...

Jeden domov
teplo
vůně
jen tak je mi dáno

ponořený
v novém lůně
vítám svěží ráno.

V krajině se liška noří
a kožíšek jí hoří
hoří
lišák se k ní lísá, fence
vrní píseň pro milence.

René Vulkán:
Býti hejnu
husák zdatný
není úděl
vůbec špatný.

Vítr v lebce

když myslet
se mi nechce

Žena je kříž
křižovatka
křížem krážem milenka
i matka

tak
bez žen
a kříže s nimi
neskládal bych tyto rýmy.

Opojeni božským mokem
vznášíme se
krok
sun
krokem.

Zahalena v teplý šál
zahřívám i duši

ten z lásky dar
ošálí
co duši mojí kruší.

V rytmu buší slůvka
do vyprahlé půdy
dlouhé bylo
ticho
i potlačené pudy

rozvinem se dlouze
prostorem a časem
dáme průchod touze
sopránem
i basem.

Život smutný, veselý
den po dni se lidem šine
však těšíš li tu duše jiné
dobrem se ti odmění.

Život smutný, veselý
den po dni se lidem šine
však těšíš li tu duše jiné
dobrem se ti odmění.

Já
sednout si k šachovnici
utřou mě i předškolníci
a tak zářím v lítém boji
jen s tím
kdo mě ráno strojí.

Poznal jsem Vlastu
svedl mě
k chlastu

nedostižným byl mi vzorem
jak se povznést alkoholem

teď, když Vlasta se mnou není
nechutná mi opojení
vyléčil mě
dlouhý
smutek

tvá smrt, brachu
dobrý skutek.

Až nebude tvých slzí
omrzí mě
svět

už nikdo
nebude tak krásně plakat smíchy...