tulkava

hezky úsměvné :)

taky občas netuším,co vlastně v hlavě mám....určitě v tom nejsi sama.....ony jsou občas v životě chvíle, kdy najednou víme.....a pak zase ty při nichž zase tápáme....
"Ještě, že není všechno ztracený,
i když jsem někdy znavená
vstanu a kráčím dál. " => dobře řečeno....

to čekání na Godota je v téhle chvíli to nejtěžší.....víš,že nepřijde a přesto doufáš a čekáš.....krásné.....děkuji moc.....myslím,že Tvá slova ocení spousta lidí.....protože tohle si zažil URČITĚ každý....:)
ST

Petra: děkuji Peti....:) je to milé....díky těm pár řádkům se mi objevil úsměv na rtech....;)

Offline.Uzivatel: a za to jsem ráda :P

Liška76: bolí,ale přebolí.....jak se zpívá v jedné písničce ;) děkuji za ST

B-side: nejdřív se bráním,ale pak už mlčím.....po zjištění,že obrana stejně nemá cenu.....;)
děkuji :)

Psavec: děkuji za ST...:)

Petra: přesně tak Peti,od těch nejbližších to bolí nejvíc....

přidávám se ke kladným ohlasům :)

určitě vyjde ;) je to krásně jarně optimistické....

Petra: horší to je,když už ani ta naděje není...nebo právě přes ten smutek,jak píšeš, není vidět....

churry: Bíša: děkuji :)

:) konec je perfektní :)

Petra: ehm....:) jeho básně na mě opravdu působí hodně silně....mám je ráda a ke spoustě z nich se často vracím,když mi není zrovna dobře....nějakým způsobem na mě působí antidepresivně....záměrem nebylo,aby to zavánělo něčím jiným.....:) i když mám tohohle človíčka ráda nejen pro jeho básně...

R: "Koukni tuhle na košili
J: "Cože? Vždyť je do růžova!
To je barva pro debily
Tričko své si vezmu znova" => tak tohle mě mimo jiné pobavilo asi nejvíc :D jako kdybych slyšela bráchu a jeho názor na růžovou :)

Strach ze zklamání? Strach ze ztráty? To budou jedny z mnoha důvodů,co nám mnohdy brání zažít své sny.....

:) nádhera...

nádherná vzpomínková......

ztráty nám blízkých bolí nejvíce, ale jak píšeš ve svých verších,tak v srdci zůstanou navždy.....snad se Tvá bolest ze ztráty časem trochu utlumí....i když opravdu nikdy nevymizí.....