kasparoza

Nacpala se vtipné kaše
ví odkud vítr fouká
vtipu dala plný ranec
v řehotu se koupá ...

... tisíci kroky podepsán, spojuje Odkud a Kam, lidmi obklopen a přec tak sám ...

ach ty sny, někdy hluboký a jindy pěkně přaštěný ... :-)))

lež a pravda v kostky rády hrají,
někdy vyhraje jedna jindy druhá,
tak to chodí v tomto kraji,
nad kterou pán bůh zlámal hůl,
když kolem naposledy šel
a bláznivě se smál až za břicho se popadal.

s bílým koněm v zápřahu já do noci letím na saních a všude kolem rozléhá se jen můj smích, trylek? vzteklý?
těžko říct když sám před sebou utíkám .
kam? Snad do sebe sama? Těžko říct.

a tím deštěm utíkat
když paprsky slunce se o obzor opřou
pak barvy duhy začnou se jen ptát,
kde most začíná a kde končí,
a kdejaký chytrák chce z ní látku na kalhoty brát

když vtip mezi řádky tvůj najdu
mě chce se smát
ty rytíř slov jsi
a na vtip máš ty velký hák ...

ve vratkém světě běločasu
posnídáme spolu
a objevovat bude krásu
jež ve svítání je skryta
když svět budí se do dna křiku
z nočního to ticha ...

kdo nesnil by o dámě v podvazcích ... když však smrtka sní, tak jistotu pod nohami ztrácím, a podvazky jsou pro tu s kosou zbytečný ..

kříž i meč stejný tvar má,
na jednom se víry dovoláváme,
však po druhém krev kane,
když víru s měčem v ruce šíříme,
jak to lidské je
však člověk člověka milovat nepřestane

..a my je počítáme, však sami to spočítáné taky máme ...

touha? sedí na plotě a mrkvičku nám strouhá, než zestárnuly jsme ach bože, jak léta letí a co nadělame s tím? nic. Jen podívej se na ty naše děti, ted žijí ony jak jen to jde ...

Moc pěkný

tu mrkev máš a chroupej, koníčku osedlanej na slovo skoupej ...

ceň a rvy se co síly máš, nechť sílí tvoje vůle nezdolná a nezdolá vše jak ve snech se ti zdálo, vždyť víš že sny jsou jenom málo z pravdy kterou dnes i včera prožíváš, ach jak málo ty se vlastně znáš, když takové sny ty máš ....

těžko říct zdali je to správné, sedět snít a skládaqt básně, či kousat, štěkat, trhat vše kolem sebe
byt jak sníh co v létě zebe ...

když ráno ode mě odcházíš za křiku hladových vran, do noci, sám a nečekám ...

jen modravý dým ve vzduchu zbyl a smutek v srdcích zůstal ...

půl dnes je i půl včera,
kdyby každý včera věděl
co dozvěděl se dnes,
těžko by překvapená byla
nejedna víla bílá ....

sakra život ...