Ringo

Hezké dílko k začátku školního roku.

“Učí se pochopit pravidla transplantace osobnosti
žádná iluzorní jsoucna, jen matematické formule
myšlenkové jasnosti v knize nebetyčných poznatků”

No, je vidět, že se předměty a učebnice od dob mého absolvování ZDŠ poměrně hodně změnily…

Mimochodem – “Uč se, blbče! Uč se, blbče! Uč se, blbče!“ myslím říkal už před sto lety Vladimír Iljič. :-)

Táhnou ho tam párem volu
rodicové farmári,
synek nemá v lásce skolu,
netesil se na zárí.

Tretácek je vzteky rudý,
co zas prijde, vedí mnozí -
dva tri týdny nejvíc prudí,
pak uz jásaj pedagozi...

Lepsí by byly zvuky jiný - brnknutí bílé mandolíny...

Asi budem pěkně v loji,
když neřeknem Bajajovi…

Já vesím hlavu (ne na záclonu), protoze mne nenapadá zádný versovaný komentár.
Treba to bude príste lepsí. (s tím mým komentíkem)

I když nejsi kurtizána,
do koupelny nechoď zrána
a hhlavně nečuč v zrcadlo,
mohlo by ti býti mdlo...

I já toužím v značné míře
hrát si chvilku na pastýře.
Déle vlastně ještě rači.
Vzrušuje mne práce bači... ;-)

Annie, tady došlo zřejmě k hroznému nedorozumění – ten polibek jsem chtěl od tebe! :-)

Vsechno jde, kdyz se chce... ;-)

Tohle dílko plný štorchů
máš moc vtipný, nejen trochu.

Další oběť spolu klofli,
Květa s třemi kumpány,
Jarek přišel o šrajtofli,
stihnul jen dva hubany...

Měsíc měl včera bejt raději ticho,
co ho to napadlo, starýho cvoka,
vyprávěl dětičkám děj filmu Psycho,
do rána nedošlo k zavření voka.. :-((

Já podle názvu nejdřív myslel, že budeš psát o kolenách... ;-)

Kapicka zatleská líbezným cikádám,
pokývá hlavickou s úcesem mikáda,
blazene ocichá oleandr,
ví - pobyt doma, to je hadr...

Lidstvo se neumí chovat,
tak proč vlastně restartovat?...

No, lidstvo tvoří jednotliví lidé, které bych vlastně všechny do jednoho sáčku vkládat neměl.

Navštívíš-li příště strýce,
snaž se bumbat krušovice
nebo třeba gamba,
nemusíš se ozvat více
a nebude to hanba.

Obejmout tvé zlobení? – obávám se, že na to mám příliš krátké horní údy... ;-)

Ani tohle tvoje dílko není ušité horkou jehlou...

Kočka sedí Taře v klíně,
panička ji hýčká,
obě šťastné jako svině,
zvíře víc než z mlíčka.

Čtyři hoďky čas už běží,
milí muži, ctěné ženy,
uvěříte asi stěží,
obrázek je beze změny.

Až když luna slunce střídá,
začíná se více dít,
povstávají, vida vida,
musejí si odskočit.. (úsměv)

To já bych raději hladil záda reálná... ;-)