Ringo

Ten píchnutý zahradník
vybouch jako nápadník,
dívka šla na něj po zlém,
on byl starým kozlem... ;-)

Hazentla: Nesmí se vždy s hrůzou brát,
když má žena více brad.
Svítí jiskra ve voku?
Pak přehlídni pár laloků. :-)

„po těle běhají nestydaté stíny“

Asi pořád lepší, než kdyby tam běhala nestydatá klíšťata.

A podle mne jsi to mohla klidně napsat, že ses hladila na třetí bradě. ;-)

„Rodokmen jeho plemene
Černý jak káva
oči též“
mate mne přítomnost vemene
je to býk nebo kráva?
Babo řeš…

A o té klisně byl natočen známý film – Butcher Kasidy and the Sundance Kid. ;-)

byron: Propánakrále, s tím
princátkem to byl už příliš neuctivý pokus o humor! ;-)

Navíc jsem žil v bludu – já si myslel, že se Ringovo křestní jméno skví na mém profilu. Proto jsem loudil a sám mlčel.
Dám ti první nápovědu a ty se k němu mužeš pídit. Třeba se už trefíš do opaku bílého. Jmenuji se stejně jako dospělá mužská postava z nesmírně oblíbeného televizního filmu, který se dříve vysílal o Vánocích. On a jeho pokračování. A nejspíš ho dávají v televizi pořád.

A díky, Mirku, za tvoje dva komentáře, spláchnu to tady všechno naráz.

Jiří, mám děsivé dilema – mazat ti med kolem huby a dílko chválit, nebo se i v tomto případě držet svého velkého vzoru Mirka Dušína?...

Ne, budu pevný a na lhaní se i tentokrát vybodnu! ;-)

U lidí i u včel v úle
rozhoduje silná vůle.

K otupělá bych měl vlastně napsat nějaký tupý komentář... ale i kdybych se postavil na hlavu, tak já to prostě nedokážu! Promiň Lil, je mi to fakt moc líto. ;-)

To tě nejspíš inspiroval ten Leonardův slavný obraz „Kufr Mony Lisy“. Kdo by neznal ono plátno, na kterém se Gioconda spokojeně usmívá, protože se jí přece jen podařilo, zabalit si před odletem na dovolenou do Prahy všechny věci do jednoho zavazadla. ;-)

byron: Tak byl můj dojem správný – již od tvých prvních krůčků na Libresu jsem u tebe cítil cosi vznešeného, princátkovského... ;-)

Když zašila Velorex,
s krejčovou si smluvil sex. ;-)

Napadla mne loď, o které se také psaly ódy, ač vlastně byla u samého zrodu spousty nesnází – ano, Aurora... ;-)

Příště piš jinam, mě cos pudí,
přečíst ženám básně z hrudí.
Prostě verše kolem vnad
recituji strašně rád.
U strof, jež jsou blízko dvorců,
trumfnu snad i Jiřku Švorců. ;-)

Tvé dílko je jasný doklad -
krabice ukrývá nejeden poklad.

Tak jsem měl dokonce dvě teorie, o čem by tvoje dílko mohlo být, ale netrefil jsem se s žádnou. Nešlo ani o čerty, ani ses (na rozdíl od tvůrců filmu Synové hor) nevěnoval dvojici Hanč a Vrbata.

„bosa tančím mezi představami
na jehlanu noci
…
z pirátské bárky nakláním se“

Povídá se, že když byl John Silver v obzvlášť dobrém rozmaru, tak že nechal natáhnout mezi stěžně lano, odepnul si dřevěnou nohu a balancuje zručně protézou na nose ladně kráčel z jednoho konce provazu na druhý. A údajně se někdy i doprovázel na tehdy ještě nepříliš rozšířenou elektrickou kytaru. ;-)

„krásný den popřeješ
no dobře já už vsávám“

Když je rozespalý, tak občas mluví trochu v hádankách… ;-)

O potravě dobře ví se –
z talíře vše skončí v míse...

Tvoje dílko o makrele
ještě není zcela celé,
dneska dopiš, milé dítě,
jak a kde zas opustí tě. ;-)

byron: Rozpačitý úsměv je věc, která se dá bez větších problémů odpustit.

Ty zase doufám promineš přirozenou lidskou zvědavost. Už je tady myslím pomalu čas, kdy bych se mohl minimálně já dozvědět tvoje křestní jméno. Nejedná se přece o žádnou tak citlivou informaci, kterou by sis musel zuby nehty chránit.

„Strmost střech pod žlutí tašek
pohádkových pagod svět“
já jsem šťastný v světě flašek,
také u píp zářím hned.
A nad dívkou bez kimonka
vždy zvítězí samohonka.

;-) (žádný pijan opravdu nejsem)