Ringo

I šaty s vlečkou rád svleču... ;-)

Zas Ringo s Kapkou v silvestrovském reji,
obvykle zvládnou čtyři lahve,
říkaj si obzvlášť něžné věty,
oba ví, po čem druhý prahne.

Přes celý rok si jedno přejí –
spojit se spolu nejen rety.

Zatímco vládne ticho v hvozdech,
v postýlce není nouze o vzdech.

;-)

Děkujeme, odejdě... né, pardón, to jsem si poplet... Jani díky a nápodobně.

Ovesné vločky
ho potěší na patře
však řízek vede

Ruka klučiny
sprejuje po zdi barvou
nehezký skutek

Táty lepance
synu nedobře dělaj
vztahy haprují

V Česku zřídka vločky víří,
lepší je žít na Sibiři.

Zde zbývá naprosto souhlasit s byronovým souhlasem.

“Sen
co by mohl
zůstat o dýl”

Já měl v poslední době několik snů, u kterých jsem byl rád, že netrvaly dýl…

„koledy k ledu dejte!“

Některé ženy jsou ve vánočním období zralé na to, dát si na čelo ledový obklad...

V souvislosti s mým životem mne napadá na konci jiné sloveso. Není však z nejslušnějších...

Emmi, to stačí, přece sis už nahrabala dost. ;-)

Babča se snaží vší silou zabránit přemnožení blech. takového prarodiče se drž jako štěnice. ;-)

Začátek se až podezřele podobá jedné části Tizianových memoárů, kde slavný malíř rovněž vzpomíná na setkání s ptactvem a jím nabízenou pomoc. V jeho případě šlo o kozodoje (lelky). ;-)

Zdá se, že autor tohoto dílka nemá místo mozku z piva kostku... ;-)

„Prstík Tvůj u vřetene“

Nezvedám prostředník, ne ne.

Díky tobě teď už vím,
že je malíř vlastně mim.

O Františkově dokáže holt nejlépe napsat jen František. ;-)

I já mívám často dotekové chtínky,
spíš nežli muži jsou objektem žínky. ;-)

Mně se víc než nahá pohanka líbí vkusně oblečené jáhly. ;-)

„I štěstí bývá unavené“

Jsem šťastný, že se po tomto úvodním verši neobjevil v textu vůl. ;-)

Nechť se vyvede i Štěpán.

Jirko, svým dílkem jsi mi nebrnkal na nervy, což se ve vánočním čase obzvlášť cení. (zuby necenící čtenář, jež chce raději zůstat v anonymitě)