Ringo

„pro dobro, pro lásku
vždycky si za svým běž“

Já z tvých rad uz dávno tezím,
i z té dnesní záverecné,
dávám kosem svojí slecne,
k Pardubicím jak chrt bezím.

Cosi mne holt silne pudí,
pritisknout se ke tvé hrudi,
ze dás mi lásku a s ní dobro,
tím jsem si jist prímo stopro.

Amy Arditi: Jsem rád, že Amy Arditi
není z mé tvorby na blití. ;-)

Tož dík, ale já jsem teď spíš v šoku, že jsem místo šoknul nenapsal šokoval, to by vylepšilo rytmus.

Šílené dilema – pochválit? strhat? Ach jo, jak jen z toho vybruslit...

Z mého hrdla se ozval ulehčený vzdech, jelikož jsem se třásl hrůzou, že ve svém dílku přiznáš chorobnou závislost na automatech. ;-)

Raději se neptám, co jsi předtím vyváděla... ;-)

Hrnečků byl celý tucet,
na gaučíku špačky tluče,
mimo lidské chápání
to příšerné chrápání...

Nejsi ty vavaokova vnučka? (to je míněno jako pochvala, úsměv)

I když to není žádná drobotina:

Pozoruji škorpiona
(neodhadnu on či ona),
však údiv oček zřít se nechá –
co dělám zde, v středních Čechách?...

Jsem také slon a jako svatební dárek věnuji porcellánový servis. (chobotovitý smajlík)

Mám pocit, že jsem také nečetl naposled. ;-)

U dílka – které jsem nečetl náhodou – bych si pro sebe vypíchnul obzvlášť ten závěr.

Už třicet let se vzpomíná,
a nebylo to funny,
jak jeden krůček Boubína
šoknul Šumavany.

Tvému chrupu z mé strany žádné nebezpečí nehrozí, nemám v úmyslu ti dát za dílko do zubů. ;-)

Ale vždyť jsem tohle už slyšel jako písničku... kdopak to byl... jo, už vím Hanka Hegerová s Péťou Hapků... ;-)

Amy Arditi: Tož to je dobře, že jsi v komentáři nepoužila ono sloveso. ;-)
Díky též za druhou reakci.

U názvu jsem si pomyslel – jé, to si dal asi drsnosrstej kokršpaněl někde čaj nebo kafe, který bylo pod psa... A teď roznese podnik na literárních kopytech! ;-)

Jiří, třeba by sis mohl na trubičce poslechnout písničku skupiny Prúdy Černá ruža. To je jen doporučení, ne rozkaz.

„dub, co obroste zelenými knihami…“

V minulosti by jistě mladí muži s nadšením zavítali k dubu, kde by si mohli utrhnout knížku modrou. (smajlík neodvedence)

„Únor padá, v zem se noří“
zavoněli už i tchoři,
odhazujem anoraky,
a co štucle? ano, taky.

Jedna z krásných metamorfóz
i mně s Janou jde moc pod nos,
zima nám vždy totiž brání,
milovat se v lesích, stráních... ;-)