labuť

I takové bývají lásky...

Hezky poskládaná óda na lásku i když smutek z ní cítím... máš můj ST!

První část se mi moc líbí, ze druhé jsem jelen, ale to je čistě můj problém... :-))

Tvůj rukopis a můj ST!

I když dávno, pořád stejně krásná...

Umírání je těžké období pro ty, kteří odcházejí z tohoto světa a nemají vše vyřešeno a také pro ty jenž zůstávají... Dobře jsi to napsala, máš můj ST.

Já prala klystýr do vlastního muže, ale to jsem ještě netušila, že se mým mužem stane...a z toho vyplývá, že i klystýr může mít někdy příjemné následky... :-)))

Jak to, že mi utekla... :-)

Je tichá a přesto tolik slyšet...

Povedená!

Povedly se Ti všechny!

Vztek je potřeba
dostat z duše ven,
ale přiznávám, že
nechtěla bych být
Tvým sousedem

:-)

Souhlasím s krizkkkem.

Smutná, ze života a o životě...

Krásně jsi vyjádřila, obě... ***

... a v duších trocha smutku začíná žít...

Letos mi na zahrádce krásně kvetly a ještě teď mají poupátka... :-)

Ve dvou je to vždycky nepopsatelný zážitek... :-)

Kámen, co jakoby uvnitř měl svázanou duši... na to první bych jich asi teď potřebovala plnou misku...

Já bych raději, kdyby to trvalo roky... :-)