Písař básní a zahrada snů

Náušnice

Kol cesty parkem, dosud spící,
rej stop tam vítr nerozmáz,
jen opuštěnou náušnici
zde přijal sníh a střeží mráz

Snad vnesla rozruch v plesů sály
svědkem byla hádek, zloby
Sňal úmysl ji vychytralý
z míst, která obvykle zdobí?

Po jinovatky jemné niti
v třináctou sklouzla komnatu
a závěj, družka kalamity,
pýší se třpytem po zlatu
**