Diskuzní fórum
Blanka Bohdanová
čubík, 13.07.2015 09:43:15
Z cyklu: herci a zpěváci malují
Narodila se 4.března 1930 v Plzni. V sedmnácti letech odešla do Brna studovat herectví.
Po absolvování JAMU nastoupila v roce 1951 do Východočeského divadla v Pardubicích (Desdemona, Rosalinda, Anna Karenina, Máša, Manon Lescaut aj.). Od roku 1957 hraje v Praze ( 1957 - 1960 Městská divadla pražská, 1960 - 1966 Divadlo E.F.Buriana).
V roce 1966 přijala nabídku Národního divadla, ve kterém byla v angažmá 44 let (Ellena v Schisgalově hře A co láska?, Kleopatra, Lady Macbeth, Rojasova Celestina, pacientka v Puigově Vabanku atd.). S první scénou se rozloučila benefičním představením Barevný život.
Natočila mnoho televizních her a inscenací (Odcházeti s podzimem, Ryba ve čtyřech, Duše a dušičky, seriál Hotel Herbich a další) a také filmů (Velká samota, Čest a sláva, Poklad hraběte Chamaré, Neúplné zatmění aj.)
Po roce 1968 byla její kariéra na několik let silně omezena.
Dnes hraje v Činoherním klubu v inscenaci F. Mitterera Moje strašidlo v partnerství se Stanislavem Zindulkou a v Divadle Viola v Coburnově hře The Gin Game s Josefem Somrem.
Za roli Fonsie v této hře získala cenu Thálie, byla oceněna i za práci dabingovou a rozhlasovou.
Vydala knížku Josífek z otcovy literární pozůstalosti, svou knihu Život jako v pavučince a poslední rekapitulaci jak osobního tak společenského poznání od předválečného období až do současnosti - Život jako takový.
Žila s rodiči až do jejich smrti, z druhého manželství má syna, fotografa Vlada Bohdana.
Od poloviny sedmdesátých let se věnuje olejomalbě a grafice. Vystavuje v Praze i po celé republice, také se účastnila zahraničních výstav ve Španělsku, Řecku, Holandsku, Německu, Brazílii, Itálii, Japonsku a Polsku.
Obsáhlou výstavu uspořádala v roce 2010 v síních Novoměstské radnice v Praze 1.
O své malbě říká: "Svět mohl být jiný, než v jakém žijeme. Nemusel být třeba tak barevný, chudší na vůně i tvary. Máme velké štěstí a navíc dar fantazie.
Přesto někdy tvary porušuji s vědomím relativity, ale světlo, které je přítomno, je přiznanou nadějí."
Zdroj: Blanka Bohdanová
Malovat se nelze naučit, to se musí v člověku odemknout
B. B. oslavila 85. narozeniny na vernisáži svých obrazů
Obrazy
Narodila se 4.března 1930 v Plzni. V sedmnácti letech odešla do Brna studovat herectví.
Po absolvování JAMU nastoupila v roce 1951 do Východočeského divadla v Pardubicích (Desdemona, Rosalinda, Anna Karenina, Máša, Manon Lescaut aj.). Od roku 1957 hraje v Praze ( 1957 - 1960 Městská divadla pražská, 1960 - 1966 Divadlo E.F.Buriana).
V roce 1966 přijala nabídku Národního divadla, ve kterém byla v angažmá 44 let (Ellena v Schisgalově hře A co láska?, Kleopatra, Lady Macbeth, Rojasova Celestina, pacientka v Puigově Vabanku atd.). S první scénou se rozloučila benefičním představením Barevný život.
Natočila mnoho televizních her a inscenací (Odcházeti s podzimem, Ryba ve čtyřech, Duše a dušičky, seriál Hotel Herbich a další) a také filmů (Velká samota, Čest a sláva, Poklad hraběte Chamaré, Neúplné zatmění aj.)
Po roce 1968 byla její kariéra na několik let silně omezena.
Dnes hraje v Činoherním klubu v inscenaci F. Mitterera Moje strašidlo v partnerství se Stanislavem Zindulkou a v Divadle Viola v Coburnově hře The Gin Game s Josefem Somrem.
Za roli Fonsie v této hře získala cenu Thálie, byla oceněna i za práci dabingovou a rozhlasovou.
Vydala knížku Josífek z otcovy literární pozůstalosti, svou knihu Život jako v pavučince a poslední rekapitulaci jak osobního tak společenského poznání od předválečného období až do současnosti - Život jako takový.
Žila s rodiči až do jejich smrti, z druhého manželství má syna, fotografa Vlada Bohdana.
Od poloviny sedmdesátých let se věnuje olejomalbě a grafice. Vystavuje v Praze i po celé republice, také se účastnila zahraničních výstav ve Španělsku, Řecku, Holandsku, Německu, Brazílii, Itálii, Japonsku a Polsku.
Obsáhlou výstavu uspořádala v roce 2010 v síních Novoměstské radnice v Praze 1.
O své malbě říká: "Svět mohl být jiný, než v jakém žijeme. Nemusel být třeba tak barevný, chudší na vůně i tvary. Máme velké štěstí a navíc dar fantazie.
Přesto někdy tvary porušuji s vědomím relativity, ale světlo, které je přítomno, je přiznanou nadějí."
Zdroj: Blanka Bohdanová
Malovat se nelze naučit, to se musí v člověku odemknout
B. B. oslavila 85. narozeniny na vernisáži svých obrazů
Obrazy
Pokud chcete vložit odpověď, musíte se přihlásit.