Diskuzní fórum

Z básní Zbyňka Hejdy:

VŠECHNA SLAST
Všechna slast musí být spotřebována,
takový je zákon,
ona to sama chce ta slast,
a ještě víc to chce kocovina,
to se ti vhrnou do pokoje
kočky a kocouři
a ten nejvěrnější mazlíček
se ti lísá o kalhoty,
protože všechna slast musí být spotřebována.
Nikdy jí není dost,
nikdy není dost koček a kocourů,
jen za nocí jsou jich plné střechy,
když dětským nářkem zatarasí noc,
že už ani nemůže dál ta noc,
že už máš noci plný pokoj,
že už to hrozí pobořit stěny.
Potom vyjdeš do ulice
ze svých stěn.
Potkáš ženu, nebo se ti postaví do cesty výčepní stůl,
protože všechna slast musí být spotřebována...
(ze sbírky Všechna slast)

JE KONEC PODZIMA
Je konec podzima.
Vod zatrnutí – křís.
Zezdola hledím
k hřbitovu.
Kar kodrcání,
mar k nezmrhání,
kurev něžné žilkování,
i když tkání rozpadání...
Lstí listí
koster najednou
krajina je plná bez stromů.
(ze sbírky Blízkosti smrti)
PŘED POUTÍ
Je mnoho utrpení
ukryto za slovem
a mlčí.
Jako náhrobní kámen,
dokud se neprovalí.
Jsou staré hřbitovy,
kam už se nepohřbívá.
Jdeš kolem náhrobků;
fotografie dětí
na nich mokvají.
Tam někde za zdí sténá
se na nového člověka.
Za ženou
se vlekou zběhlí psi.
Je sobota a zítra bude pouť.
Na dvorech křik slepic.
Po zápražích rozcouraná krev.
Na střelnicích se střílí,
z hospody cáká zpěv.
(ze sbírky A tady všude muziky je plno)