Diskuzní fórum

Diskuze k anketní otázce.

Já, bába, sem dala první volbu. Kdysi sem se zubáka bála tak, že sem chodila za školu a při ranním rumu sem si psala omluvenku s podpisem rodičů. Tuhle fobii sem pak čáskem přestala bavit a tak přerostla na opak - když mi napadlo, že bych měla jít k zubákovi, musela sem, jinak bych zešílela.
Dneskaj mám všechny trojky a čtyřky, jinak sem v hubě naholo. Umělý nechci, páč bych byla umělá už celá. A zubák je má milá zábava - v čekárně jsem v bezpečí před domácíma pracema, nikdo (tj. dědek ani prase) mě nehoní, mobil tam má nucenou pauzu, takže si čtu bájo knížku, čekám a odpočívám, a když mě po hodince dvou vezmou na řadu, svalim se do křesla a nechám makat ty druhý. Poslední tři měsíce se mi stěhoval zánět z trojky na čtyřku, doktor ho honil tak, že mi vyvrtal díry do všech kořenů a propichoval mi pak váčky drátkem, rozřezával píštěle na dásni. Drén mi pak za dva dny měnila doktorka, kterou jsem naštval tím, že jsem od ní bez vysvětlení přešla k doktorovi vedle. Rvala mi ho tam bez umrtvení, snad si ulevila ;-D. Chodil jsem tam každý týden, joj, to byly časy!
Myslím, že mi začíná zánět dole vlevo.. :-)) Tu knížku musím dočíst!

bába čurchlastka a dědovo bláto: ...já kterej blázen si libuje u zubáka a ona to bába...:))
...taky už mám díry po zubech, nahoře i dole na obou stranách, ale člověk si zvykne...hlavně, že můžu ještě chroustat topinky...

čubík: šest let jsem nebyla u zubaře ... odhodlala jsem se minulé úterý ... už jsem měla vyřazenou kartu - tak ji pan doktor zase zařadil ... udělal vstupní prohlídku a podivoval se , že nemám žádný kaz ...
ve čtvrtek mi vypadla plomba :-((

Mám mladou asi třicetiletou zubařku,bavíme se o všem..jednou mi řekla: Pane xy vy vypadáte jak Antonio Banderas,já jsem jí odpověděl že spíš jak jeho babička a taky na mě poslala mladou "skoropanízubařku" a ta když se mnou skončila,se mě roztřeseným hlasem zeptala-bolelo to..? Odpověděl jsem s dramatickým výrazem že pořádně,a že mám u ní panáka whisky. Ona odpověděla..ano jistě,kdy budete chtít..Zubařka mě už zná tak se jenom smála. Prý nebojte se paní doktorko,tady pán je vtipálek..No,mám výbornou zubařku,a to jsem ještě nikdy o žádné neřekl:-)

bába čurchlastka a dědovo bláto: Kdysi dávno, v mých telecích letech (jestli už jsou pryč, toť otázka), jsem neměl problém dát si před návštěvou zubaře něco na kuráž. Jednou jsem to trochu přehnal a když jsem zubaři odhalil svoji ústní dutinu, tak jsem uslyšel: "Hm, ta musela být docela dobrá." Nic víc. Ale stačilo to, abych se docela hodně zastyděl. A od té doby je můj zubař jedním z mála lidí, před nímž se objevuju zásadně s nulovým promile v krvi. Je docela zajímavé, co někdy s člověkem udělá pár vhodně zvolených slov.

bameka:
:-)) - to je roztomilý zážitek - žádné stydění - vždyť jsi vypálil ze svých úst všechny bacily, abys před nimi ochránil svoji doktorku! A ještě jí ta slivovice či jiná dobrůtka voněla! No představ si, že bys předtím zblajzl tlačenku s cibulí!
Já kdysi řekla doktorce, že moje zuby jsou spíš pro milovníky zřícenin. Ale pokaždé, když odcházím, jí nezapomenu říct, že to bylo báječné, že jsem si na jejím křesle odpočinula. Se sestrou se chechtají, že jim něco takového nikdo nikdy neřekl... To, že se těším na další setkání, jí radši nesděluju, protože bych mohla ztratit kredit jako normální čovek.

nejsembásník: ...to máš tedy holka pech...no, kdybys tam třeba nešla, tak by Ti možná nevypadla...
...ale je divný, že nic nepoznal, asi si do něčeho kousla a plomba se uvolnila - mě takhle jedna zůstala ve chlebu...

Před dávnými lety jsem chodila k zubaři na svůj podnik, kde jsem byla zaměstnaná.. stavěli tam zrovna novou zubní protetickou laboratoř. V čekárně jsi seděl čelem k odinaci zubaře, odkud se linulo pištění zubní vrtačky... za zády jsi měl místnost pro tu protetiku, kde mlátily sbíječky do podlahy. Seděli jsme s Karlem, když do čekárny přibyla postarší paní, evidentně znepokojená z výhledu na utrpení, které ji čekalo pod zubařovými mučidly. Zepředu zpíval svou kvílivou píseň lásky dentální nástroj, zezadu se rozléhalo burácení jeho mnohem většího pneumatického bratra. Není krásnější chvíle, kdy potěšit bližního svého slovy útěchy. Té poslední. Hlasem, který musela slyšet ona paní, dím ke Karlovi: "Karle, zubák de teď na voběd a přebíraj to za něj zubaři za náma..." a ukázala jsem za sebe, kde vítězně hlaholily sbíječky. A pak jsem mu podala leták na stolečku se čtením pro ukrácení půl druhé hodiny čekání psychicky zlomeného pacienta s povzbudivým titulkem: "Co dělat ještě než půjdete na operaci" a řekla potichu: "Hele, jesis borec, tak vezmi tohle, obrať se k té pani a řekni jí -Paní, jak tak na vás koukám, tak byste si měla přečíst tohle- a dej jí tenhle leták."

...v zubákovně se cejtí každej tak nějak bezmocně, ale pokud má čisté svědomí ohledně péče ke svému chrupu, tak je ta bezmoc přece jen příjemnější...:)

Tak vida - nás šílenců, co milujeme návštěvy zubaře, je víc... Karle, ty jsi na libresu?

Chodím pravidelně, krom dvou osmiček mám zatím v puse vše.
A paní doktorka? Ta je příjemná a vypadá, jakoby sama trpěla s pacientem. A ještě se hezky jmenuje, neb je Zubová.

Páni, to je teda téma...a já zrovna mám takové zkušenosti se zuby a zubaři.
Moje první zubařka mi v 15ti vrtala rovnou tři zuby a já téměř lezla po křesle, jak to bolelo.
Další šílený zážitek mám o 10 let později, kdy jsem dělala sekretářku ředitele. Pan ředitel "to táhl" s paní zubařkou :-) . Jako milenka nevím, ale jako doktorka nic moc, když mi vrtala krček u trojky dole, bolestí jsem rozdrásala igelitku, která mi při výkonu spočívala na klíně...
Neutekl ani rok a já šla na operativní výkon - osmička mi vrůstala vodorovně do sedmičky. Přežila jsem rozbití zubu v čelisti a postupné vytahování kusů zubu...brrrr....
Následně by si mě možná i spletli s Číňanem, jak jsem otekla a měla očička jak škvírky :-)))
Týden jsem jedla jen mletou stravu a udělala jsem zajímavý objev - že totiž obložené chlebíčky, které prolezou mlýnkem na maso, jsou dokonce i v jiné podobě velmi chutné.
Pozdější zážitky mám opět pestré.
Ve vesnici, kam jsem se po svatbě přestěhovala, se zubaři střídali jak na běžícím pásu.
Paní zubařka č. 1 mi po zběžném pohledu do úst diagnostikovala paradentózu (bylo mi 25 let) a při vrtání naléhala na vrtačku, až jsem měla silný pocit, že si ji plete se sbíječkou. Podotýkám, že dodnes mi dle její diagnózy nevypadl jediný zub.
Pan zubař č. 2 právě opustil školu. S jednotlivými zákroky se hrál tak dlouho, až člověk na křesle dostával křeče do svalů otevřené pusy. Já mívala pravidelně silnou třesavku rtů....
Pan zubař č. 3 byl muzikálně nadaný. Když měl chuť, zpíval si operní árie. Já bohužel to štěstí na křesle neměla, zpívat jsem ho slyšela jen v čekárně. Jeho odchod byl poněkud dramatický - v ordinaci se oběsil.
Pan zubař. č. 4 byl ze všech nejlepší a taky u nás nejdéle vydržel. Neustále na mě mluvil, rouška nerouška a uklidňoval mé zjitřené nervy zkušenostmi s jeho předchůdci. U něj jsem toho asi zažila nejvíc - tahání kořenů, léčení zubů v zánětu a dokonce zážitek s trojklanným nervem.
Pan zubař č. 5 - současnost. Dosud nevím, jakými kvalitami oplývá, můžu zatím posoudit jen jeho kulturistické svaly, obrovský stříbrný řetízek a humor, se kterým se snaží na své pacienty zapůsobit, když se úzkostně shání po bývalém skvělém lékaři.....
Tak uvidíme, co bude dál. Je to s těmi zubními příběhy zajímavé :-))))))

... naštěstí mi shůry nadělili zdravé zuby ... takže mé zkušenosti se zubaři jsou veskrze kladné ... ještě zaklepat ...

Verena: ...pěkně si užíváš Vereno, to mě jen občas něco vytrhnou, odvrtají a včera jsem u doktorky dostal doporučení k jinému doktorovi na extrakci, no, prostě bída...:))

jardach: ...šťastný člověče, moc přeju...:)

čubík: njn, to víš, já lakota lakotná musím mít všechno :-D