Večer

Vím, že mám víc času,
co jiného zde tvořit,
a k tomu, kýho ďasu,
neznuděně se tvářit.

Tak jsem Wildu vzal,
pomůže mi zdali,
bych nudu překonal
a nechal ji v dáli.

Není čím se chlubit,
však Wilda pomohl!
Ten jeho tříkrálový
mou mysl pozvedl.

Zatím jenom trošku,
kdo šetří má za tři,
dávám si záložku
za stranu třicet tři.

Je pěkná tahle 'fraška',
však příběh ten má duši,
a mají tam i šaška,
jenž moudrostí jen srší.

Já hltal čím dál víc,
té knihy každý list,
a nemohl jsem nic,
se od ní oddělit.

Když přišel konec sám,
jsem vůbec nečekal,
jsa jak zdrogován,
chtěl jsem hltat dál.

Nuž, všeho do času,
zítra je taky den,
co je to za krásu,
byv na ni natěšen.

Původní pocity,
že si to jen přečtu,
přešly do jistoty:
již další brzy načnu...