Bezejmenná

Otevírá vrátka
jsou svěšená a vržou
vratká nostalgie v nich
se právě zachvěla

kapucu do čela tvář drzou
v látkách přilepených
u těla

tak
do nicoty
svůj první krok
udělá

budoucí matka
milenka strachu v tmách
začátek příběhu
kam vepsal
verše

stín

leží tam ve sněhu
a její tiché

"ach"

je tečkou příběhu
který teď

opustím