"Princeznička"

Nechci nosit růžové brýle,
Všechno jedině černé s trochou červené.
Po třiceti letech jsem zajistila, co je opravdu zábavné.

Všechno, co miluji, tak zabije.
Moje drápy, jeho pistole.
Být tou druhou ženou mi dělá nejlépe.

Nepotřebuji září slunce, když mi to dělá v jeho autě během měsíční záře.
Vodník a čarodějnice.
Život plní tajemství, všude hry a šachovnice.

Život jedno velké divadelní představení je...
Vše pod kontrolou zdá se...
Sny a fantasie. Masky nasazené...

Říkají, že jsem jeho goomah, ale ve mě sukuba je,
Občas teče krev, občas i tekutiny jiné.
Jeho duše, moje srdce.

Kouří cigaretu, a já sleduji jak hvězdy s úplňkovým měsícem září, dělá mi to zezadu, drží mi vlasy, zatímco spolu stojíme na balkoně.
Jsem jeho zlatíčko a svůdným ďáblem on pro mě je.
Celým tělem, srdcem, duši i myslí miluje, když to po mě chce.

Špinavé město a v něm láska tajná je.
Spřízněné duše, nejlepší přátelé.
Opojné vzrušení a nekonečno přízně bez cukrové romance.

Morální zábrany nejsou žádné.
Bez výčitek sedím na jeho klíně,
Svět je takový jaký si ho uděláme.

Nikdy nevěř Váze, ona není nerozhodná, ona intrikuje a přesně ví, co chce. Je to o vášni, vzrušení a touze. Posedlá chtíčem a jeho láskou je.
Žádná křehká princeznička, vypočítává kurva to je,
Raději si nastaví zrcadlo a chvíli o sobě mluví ve třetí osobě.