Srdce z porcelánu

Okna začínají rozsvěcet,
na město právě padá čerstvý smog;
Jen tak se bezcílně procházet,
a v žádné z kapes nemít ani flok.

Po okrajových čtvrtích chodí,
kotníkové semišky na nohou;
na nebudoucnost láká podzim,
neřek´by, že je zrovna za vodou.

R: Světlo a temnota - dvě strany jedné mince...

Je dobré mít se na své straně,
to když ve sluchátkách znějí The Smiths;
snaží se tvářit odhodlaně,
zaplašit chmury jak obtížný hmyz.

R: Světlo a temnota - dvě strany jedné mince...

MR: Ti z nás, kteří jsou doma, už nemůžou domů jít.
Ten, kdo ti ruku podá, nemusí tě zachránit.

R: Světlo a temnota - dvě strany jedné mince,
spojené nádoby, utrhlé ucho džbánu;
láska a samota - dvě strany jedné mince,
křehké jak příměří, jak srdce z porcelánu.

Po okrajových čtvrtích chodí
na město právě padá čerstvý smog;
na nebudoucnost láká podzim,
a v žádné z kapes nemá ani flok.