Svět naruby

Svět naruby,
svatba, pak zásnuby,
voda teče vzhůru,
mám snad noční můru?

Svět naruby,
tlačenice do záhuby,
člověk leze z hlíny,
všude plno špíny.

Je to jen sen,
chci z něj ven!
Svět obrátit,
stačí jen chtít.

Ze snu se probudit,
šátek z očí zahodit.
Dívat se kolem sebe,
vážit si i barvy nebe.

Nějak nám to nejde,
snad nás to přejde,
zalknuti pláčem,
jako žáby skáčem.

Svět naruby,
zasít otruby,
pitomci se rojí,
kdo o ně stojí?

Svět naruby,
ozbrojeni po zuby,
mluvíme o míru,
vymetáme víru.

Je to zlý sen,
jak z něj ven?
Svět obrátit,
stačí jen chtít.

Ze snu se probudit,
šátek z očí zahodit.
Dívat se kolem sebe,
vážit si i barvy nebe.

Nějak nám to nejde,
než nás to přejde,
zůstaneme jen stát,
na pány světa si hrát.