Konečně
******
» autorka: divoženka1 |
Konečně
stála jsem
tvář obrácenou k nebi
kapky deště bubnovali
na horké tělo
Potůčky vody
stékaly po kůži od vrchu dolů
bylo to jako dar
bylo to jako požehnání
spánky přestaly tepat
přišla úleva
úleva pro všechny
A pak pod víčky zhasl den
ale nepřestalo pršet
melodie deště
pomalu vstoupila do snů
konečně
stála jsem
tvář obrácenou k nebi
kapky deště bubnovali
na horké tělo
Potůčky vody
stékaly po kůži od vrchu dolů
bylo to jako dar
bylo to jako požehnání
spánky přestaly tepat
přišla úleva
úleva pro všechny
A pak pod víčky zhasl den
ale nepřestalo pršet
melodie deště
pomalu vstoupila do snů
konečně
Tipů: 14
» 02.07.26
» komentářů: 1
» čteno: 135(9)
» posláno: 0
» nahlásit
» 07.09.2026 - 15:41
Moc hezky a doslova živě napsané. Déšť tu člověk skoro cítí na kůži a spolu s ním přichází úleva. Krajina trpí suchem...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Ach ach nedá se dýchat | Následující: Dnes ráno