Lhářova Sahara

» autorka: Lenka pomněnka
Kdo nosí ráno slova,
těhotná deštěm?
Kdo?
Z cedníku hodin padají,
od jitra svůdná slova.
Na cestě vědro děravé,
slova jak krůpěje slz.
Fata morgána,
líbivá tvrz.

V prachu cesty však uspaná,
poledním žárem vpitá.
Slova jak bubnování deště,
jen zem zůstává suchá.
Troud v pachuti písku Sahary,
poutník,
co marně kapku po kapce lapá.
Obchodník s deštěm a se slovy,
jenž ostří mají tupá.

Láry táry v taláru soudce,
vyhřezlé cáry večerem vlají.
Vsáknuté do prachu po poledni.
A o prachy tu nejde,
duše se v sobě obrací,
jak tikot hodin na dně.
Cestou prašnou,
lháři,
dobře se nejde.

Na parapetech dnů,
šťavnaté tlachy ve dne,
svůdnost tu ztrácí dřív,
než slunce zajde.
Co přinese večer,
za bezesných nocí?
Úzkosti náruč,
lhářův ten háv,
ze všech slov v klecích.
Tipů: 0
» 08.06.26
» komentářů: 0
» čteno: 6(0)
» posláno: 0


Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku