V Zatracení

V uličkách čtvrti Soho,
tvářil jsem se v poho,
noc měla barvu pláče na rameni.

V neonových podnicích,
hledal stopy sílící,
co nezmizí při ranním probuzení.

R: Dole pod peklem města Zatracení,
spálené šance už se nepromění.
Tam našel jsem své jméno indiánské,
jsem Ten, který to nevzdává. Ach, Dante!

Mlžný opar šedých stěn,
v unavených očích žen,
co ohlíží se tiše za nadějí.

V nádražkách a podchodech,
v lidsky oprýskaných zdech,
se dny jak drobné z kapes poztrácejí.

R: Dole pod peklem města Zatracení…

MR: Sjíždějící Orwella, chytli jsme i Kafku.
své vlky zla krmíne, na klopě „Love“ placku.

R: Dole pod peklem města Zatracení…