31.Salvatore Dali 1976

Přízračné slunce

v kobaltové modři

nad vyprahlou rovinou cest a křižovatek

svítilo okny na zapomenuté obrazy

na sebe lepících se těl

zaklesnutých těl

rukou s důtkami

rukou vytahující dítě na svět

rukou na spoušti atomových raket

v poušti radši jít k městu neskutečnému

než nechat dopadat měkká těla

táhnoucí se jak med celým životem

a přinášející starobu a smrt

ale temná galerie končila slunečnou terasou

a ráno probuzením

z bláznovství noci