Řetězy

https://www.youtube.com/watch?v=6fZJB7YH6Sc



Noc padá za našimi okny, to ticho má ostrej hrot,
v hlavě běží starý rány, co chtějí přeskočit náš plot.
Ale ty stojíš přede mnou, jako bys znala jejich plán,
a já v tom šeru chápu, že vždycky při sobě budem stát.

I když řetězy prasknou, já se nebojím,
i když ty řetězy řvou, pořád tu stojím.

Držím tě i ve stínech, kde světla nedosáhnou,
když se ti třese hlas, já budu tvojí ozvěnou.
Ať se to kolem hroutí, já zůstanu stát,
moje věrnost není slib – je to způsob, jak dýchám dál.

Někdy se bojíš, že zmizím, že mě tma odnese pryč,
ale já jsem zakořeněnej v tobě — most, tak klidně křič.
A i když slz řeka stoupá a divoká tu řádí peřej,
tvoje jméno je ten důvod, proč jsem pořád celej.

Ty řetězy praskly, ale já se nebojím,
i když ty rány řvou, pořád tu stojím.

Držím tě i ve stínech, kde světla nedosáhnou,
když se ti třese hlas, já budu tvojí ozvěnou.
Ať se to kolem hroutí, já zůstanu stát,
moje věrnost není slib – je to způsob, jak dýchám dál.

A když se tma rozleze a začne rvát náš svět,
já půjdu proti ní, i kdyby rány zžíral jed
To pouto mezi náma nezlomí žádnej pád,
I když řetězy pustí ty rány – pořád tu budu stát

Držím tě i ve stínech, kde světla nedosáhnou,
i kdyby přišla tma, já budu tvojí ozvěnou.
Ať se to kolem hroutí, já zůstanu stát,
moje věrnost není slib – je to způsob, jak dýchám dál.